Zhruba 1,4 milionu oprávněných tureckých voličů může ode dneška v Německu hlasovat v referendu o změnách turecké ústavy. Hlasovací místnosti ve 13 německých městech pro ně budou otevřeny do 9. dubna. V Turecku se referendum, které má výrazně posílit pravomoci prezidenta, uskuteční 16. dubna.
Turecké referendum vzbuzovalo v posledních týdnech v Německu, ale i dalších evropských zemích obrovské kontroverze. Mobilizovat voliče ve prospěch ústavních změn chtělo ve spolkové republice několik tureckých ministrů, řada měst však jejich vystoupení zrušila. Ankara posléze metody Berlína přirovnala k těm nacistickým, což v Německu vzbudilo odpor.
Na větší odpor, než se čekalo, zatím podle průzkumů veřejného mínění narážely také ústavní změny v Turecku, což byl podle pozorovatelů jeden z důvodů, proč se režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana snažil vyhrotit spory s Německem a Nizozemskem. Hledáním vnějšího nepřítele chtěl podle nich Erdoğan strhnout podporu tureckých voličů na svou stranu.
Jestli se mu to povedlo, bude jasné v polovině dubna. Turci žijící v Německu mohou výsledek referenda výrazně ovlivnit, protože de facto tvoří jeden z největších tureckých volebních okrsků. Erdoğan se mezi tureckými občany ve spolkové republice, kterých je celkem asi 1,7 milionu, obecně těší velké podpoře. V parlamentních volbách z listopadu 2015 jeho AKP v Německu získala téměř 60 procent hlasů, v samotném Turecku dostala o deset procentních bodů méně.
Do referenda se turečtí občané v Německu mohou zapojit od dnešního rána. Hlasovací místnosti jsou na 13 místech, většinou tureckých generálních konzulátech, otevřené denně od 9.00 do 21.00 hodin. U některých z nich se podle německých médií už ráno tvořily fronty.
V Německu mohou turečtí občané hlasovat například v Berlíně, Mnichově, Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu nebo Dortmundu. Odevzdat svůj hlas mohou v těchto dnech také Turci žijící ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, Belgii nebo Dánsku.
Oč v hlasování jde?
Ústavní změny mají výrazně posílit postavení tureckého prezidenta. Podle kritiků by však učinily z Erdoğana prakticky neomezeného vládce. Příští hlavě státu, kterou se podle všeho znovu stane Erdoğan, mají dát pravomoc vybírat a měnit ministry, vládnout pomocí dekretů, které nemusí schválit parlament, nebo rozpustit zákonodárný sbor.
Navrhované změny přepokládají rozšíření exekutivní pravomoci prezidenta a ruší funkci předsedy vlády. Schválení reformy by znamenalo, že by se prezident Recep Tayyip Erdoğan mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Prezident bude moci být stranický a bude mít povoleno stát v čele své strany.
Podle Erdoğana silný prezidentský mandát zajistí Turecku větší stabilitu. Kritici naopak ve změně vidí koncentraci moci do rukou jedné osoby a omezení kontrolních mechanismů.
Právo hlasovat mají z diaspory tři miliony Turků, z nichž asi polovina žije v Německu.
| Kde všude se rozběhlo referendum: |
| Nejen v Německu. Turci žijící v cizině mohou od pondělí odevzdávat hlas na letištích a hraničních přechodech do Turecka a také na tureckých diplomatických misích v některých evropských zemích. |
