Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se distancoval od prohlášení předsedy parlamentu Ismaila Kahramana, že by připravovaná nová ústava měla opět propojit stát s islámem. Podle Erdogana projevil Kahraman pouze svůj "osobní názor", uvedla turecká agentura Anadolu. V úterý večer proti Kahramanovým výrokům demonstrovalo v Istanbulu asi 300 lidí, které policie posléze násilně rozehnala.
V úterý se vůči Kahramanovi vyhranila i vládnoucí proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která rovněž popřela plány na takto zásadní změnu základního zákona.
AKP usiluje o změnu ústavy zavedené v 80. letech po vojenském převratu, aby mimo jiné posílila pravomoci prezidenta Erdogana. Jeho kritici se ale obávají, že tento politik s autoritářskými sklony bude koncentrovat ve svých rukou přílišnou moc. Přitom je neuklidňuje příslib AKP, že součástí ústavy má být i záruka lidských práv podle evropských norem.
"Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu," citovala předtím Kahramana agentura Anadolu. Kahraman následně zřejmě pod tlakem rovněž vydal prohlášení, že pouze vyjadřoval svoje osobní pocity.
V posledních letech je stále častěji kritizovaná za to, že navzdory proklamacím o zachování sekularismu skrytě usiluje o islamizaci země. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda.
Stát od náboženství oddělil zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk po rozpadu osmanské říše, který následoval po prohrané první světové válce. Od té doby turecká armáda, která se pasovala do role strážkyně Kemalova odkazu, několikrát provedla státní převrat, aby zabránila podle názoru jejích představitelů přílišné islamizaci země.
