Muslimské země prý požádaly Turecko, aby vetovalo případné jmenování dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance, říká turecký premiér Tyyip Erdogan. Prezident země ale turecké veto odmítl.
Nynější šéf NATO, Nizozemec Jaap de Hoop Scheffer odstoupí 31. července a má se za to, že jeho nástupce bude jmenován na summitu aliance, který se uskuteční 3. a 4. dubna ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu.
ČTĚTE TAKÉ: Bude novým šéfem NATO dánský premiér Rasmussen?
Česko na nového šéfa NATO podporuje Sikorského
Rasmusssen už dříve údajně získal pro své jmenování podporu vlivných členů aliance Německa, Francie a Británie. Pro šestapadesátiletého dánského premiéra se údajně vyslovily také Spojené státy, které prý původně upřednostňovaly kanadského ministra obrany Petera MacKaye.
„Lid pobouřen karikaturami"
Erdogan uvedl, že v pátek hovořil telefonicky s Rasmussenem, a řekl mu, že turecký lid je pobouřen jeho postojem ke zveřejnění karikatur proroka Mohameda v dánském tisku v roce 2006. Rasmussen se odmítl za karikatury, které podnítily nepokoje a útoky na dánské zastupitelské úřady v několika muslimských státech, omluvit. Dánský premiér v minulosti také podpořil válku v Iráku a je znám jako přesvědčený stoupenec angažovanosti Spojených států a NATO v Afghánistánu.
"V zemích s muslimskou populací podnítila krizová situace kolem karikatur velice vážnou reakci," řekl Erdogan v pátek pozdě večer turecké televizi NTV.
Pokud jde o Rasmussenovo jmenování (do čela NATO), "teď se na nás tyto státy začaly obracet a požadovat, abychom to nepřipustili", prohlásil .
„Nejsme proti nikomu, ani proti Rasmussenovi, pokud bude kandidovat. Je to přeci jeden z nejdůležitějších a nejúspěšnějších premiérů v Evropě," řekl ale prezident Abdullah Gül tento týden v Bruselu.
Turecko se obává, že by za stávající situace v Afghánistánu, která klade na NATO stále větší nároky, mohl generální tajemník zastávající takový postoj uškodit vztahům NATO s muslimským světem.
Problémem také Kurdové a extrémní pravice
Erdogan, který je vůdcem Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), jež má islámské kořeny, výslovně neřekl, že bude vetovat Rasmussenovo jmenování, o němž rozhodují konsensem členové NATO. Prohlásil však: "Jsem také vůdce politické strany a zcela jistě nebudu jednat v rozporu s principy své strany."
Zdůraznil rovněž, že Turecko pobouřil fakt, že Kodaň povolila prokurdské militantní televizní stanici vysílat z Dánska.
Podle komentátora britského deníku Guardian Davida Cronina je Ankara fixovaná na kontroverzi kolem karikatur, místo toho, aby ji znepokojovala Rasmussenova spolupráce s extrémně pravicovou Dánskou lidovou stranou.
Strana, jejíž podpora v dánském parlamentu umožňuje fungování Rasmussenovy koaliční vlády, se opakovaně označila všechny muslimy za extrémisty. Téměř devět procent obyvatel Dánska tvoří cizinci, většinou z muslimských zemí a Dánská lidová strana těží z protiimigračních nálad v jinak homogenní společnosti.
Anders Fogh Rasmussen je premiérem již od roku 2001. Před dvěma týdny spekulace, že tajně vyjednává o nové kariéře v NATO, odmítl. „Musím opozici zklamat, svoji rezignaci nechystám," řekl dánskému deníku Politiken. Podle britské BBC, ale odmítá potvrdit dohady o zákulisních jednáních proto, aby nepoškodil jejich příznivý průběh.
Mezi možnými kandidáty se objevovali také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, bývalá francouzská ministryně obrany Michelle Alliotová-Marieová či norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová Erichsenová.
Foto: profimedia.cz, Wikimedia Commons a Reuters
