Podle předsedy Evropské rady Donald Tuska musí zůstat balkánská migrační cesta jednou provždy uzavřená. Řekl to ve Vídni na summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí a které se nacházejí právě podél balkánské trasy.
Rakouský kancléř Christian Kern, který do Vídně pozval představitele deseti států a Evropské unie, označil za hlavní cíl schůzky rychlý pokrok v řešení migrační krize. Týká se to podle něj především oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie a poskytování pomoci zemím, v nichž migranti pobývají.
Tusk také zdůraznil důležitost účinné kontroly vnějších hranic EU. Za zásadní podmínku dosažení tohoto záměru považuje úzkou spolupráci mezi partnerskými zeměmi západního Balkánu a Tureckem.
Jednání, které před polednem začalo v rakouské metropoli, se účastní kromě Kerna a Tuska i německá kancléřka Angela Merkelová a další šéfové či jiní zástupci vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska.
Přítomen je také eurokomisař vnitra Dimitris Avramopulos, který se ve svém vystoupením hned na úvod dotkl citlivého tématu, když se dovolával povinnosti být solidární. "Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota," zdůraznil se zjevnou narážkou na kvóty pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, prosazované především Bruselem, Berlínem a Vídní.
Hlavně Maďarsko, ale i další tři státy visegrádské skupiny Česko, Slovensko a Polsko, povinné kvóty stanovené Evropskou unií pro přerozdělení migrantů odmítají. Jde o jedno z konfliktních témat kolem migrační krize, jež vyvolávají uvnitř EU neshody.
Při podobné schůzce, která se ve Vídni konala v únoru, bylo dohodnuto uzavření balkánské migrační trasy. To výrazně přispělo k omezení přívalu uprchlíků a migrantů směřujících zejména ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, ale i z dalších asijských zemí do bohatých evropských států v čele s Německem, Švédskem a Rakouskem.
Od summitu se však žádný podobný konkrétní výsledek neočekává.
