Půl roku po referendu, ve kterém Britové rozhodli o odchodu z Evropské unie, je kolem takzvaného brexitu víc otázek než odpovědí. Premiérka Theresa Mayová zdůrazňuje, že rozhodnutí je nezvratné, přislíbila, že oficiálně začne jednat o odchodu do konce března, ale neví se, zda bude usilovat o "tvrdý" nebo "měkký" brexit a jak tedy bude - aspoň zhruba - vypadat budoucí uspořádání vztahů Británie s EU.
Anketa:
Má po brexitu následovat i czexit - tedy odchod České republiky ze struktur Evropské unie?
- Rozhodně ano. 33%
- Určitě ne. 33%
- Je mi to lhostejné. 33%
Referendum přesáhlo hranice země a bylo - vedle zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem - jedním z nejviditelnějších projevů vzpoury části voličů v západních zemích proti zavedeným politickým pořádkům. Slovo brexit se stalo synonymem pro "populistická hnutí, která svrhávají unavené staré elity v demokratickém státě", napsaly Financial Times.
Referendum slíbil bývalý premiér David Cameron, aby uchlácholil protievropské křídlo ve své Konzervativní straně. Když pak konzervativci loni nečekaně jasně vyhráli parlamentní volby a mohli vytvořit vládu sami bez dosavadních koaličních partnerů, proevropských liberálních demokratů, kteří by vyhlášení referenda nepřipustili, nezbývalo Cameronovi než předvolební slib dodržet.
Kampaň pro setrvání v EU vsadila na varování před ekonomickými riziky brexitu. Tato taktika však selhala, protože její autoři špatně odhadli náladu veřejnosti. Zejména pokud jde o sílu hněvu nad přílivem přistěhovalců z EU, stejně jako obecněji, pokud jde o odmítnutí politických a obchodních elit, napsal portál Politico.
Naopak odpůrci EU se trefili do těchto nálad heslem Převzít zpět kontrolu, které pro řadu voličů mělo mnohem širší význam než členství v unii. Hlasování bylo odrazem rozdělené země, jejíž obyvatelé nerovnoměrně pociťují výhody a nevýhody globalizace a otevřené ekonomiky. Velkou roli hrály britské listy, které jsou ve většině protievropské. Zejména bulváry soustavně otiskovaly články o údajné či skutečné kriminalitě přistěhovalců.
Brexit vynesl do premiérského křesla dosavadní ministryni vnitra Theresu Mayovou, která má image vyrovnané, klidné a cílevědomé političky. Sama byla pro setrvání v unii, i když se do kampaně prakticky nezapojila.
Brexit znamená brexit
Mayová nechala ustavit ministerstvo pro odchod z EU. Jinak pouze slíbila, že do konce března spustí článek 50 lisabonské smlouvy a zahájí tak dvouletou lhůtu, během níž musí EU a Londýn vyjednat podmínky odchodu. Tento týden také oznámila, že začátkem roku pronese projev, ve kterém nastíní "víc o našem přístupu".
Jinak dosud víceméně jen opakovala, že "brexit znamená brexit". Její váhání je celkem pochopitelné, protože musí v podstatě řešit kvadraturu kruhu. Voliči dali jasně najevo, že chtějí omezit imigraci z EU, když nyní žije v Británii asi 2,8 milionu lidí z unie, včetně asi 40 tisíc Čechů. Současně by Londýn chtěl mít dál volný přístup na unijní trh se 450 miliony spotřebiteli, ale unie trvá na tom, že jednotný trh a volný pohyb osob nelze oddělovat.
Může tak dojít na "tvrdý" brexit, kdy se Londýn vzdá jednotného trhu, získá kontrolu nad imigrací, nebude muset přispívat do unijního rozpočtu, ale bude muset dojednat novou obchodní dohodu s EU. Jinak by byla zavedena cla a finanční instituce v City by ztratily nynější snadný přístup na kontinent. "Měkký" brexit by znamenal kompromis, který by se nějakým způsobem blížil ujednání, jaké má EU třeba s Norskem či Švýcarskem, ale ani v této variantě není jasné, jak by mohla Británie omezit imigraci z EU.
Vnějškově se zatím brexit v Británii příliš neprojevil, kromě mírného vzestupu útoků vůči cizincům nebo třeba poklesu zájmu studentů z EU o britské univerzity. Ekonomické důsledky referenda se dostavily v podobě poklesu kurzu libry, snížení projekcí růstu a ztráty nejvyššího úvěrového hodnocení země, ale po prvním šoku se situace v zásadě stabilizovala. Ale protože se neví, co bude, skutečný dlouhodobější dopad brexitu bude ve všech směrech jasnější, až vyjednávání ukážou něco konkrétnějšího.
Již teď je jasné, že Mayová se bude muset potýkat s dopadem brexitu na celistvost Británie. Skotsko tvrdí, že chce zůstat součástí vnitřního trhu EU, i za cenu nového referenda o samostatnosti. Nejasná je i situace kolem Severního Irska, které má otevřenou hranici s Irskem a kde by mohly dopady brexitu otevřít dosud zcela nezhojené rány dlouhého konfliktu.