Uprchlický handl s Turky má slabinu: Řecku se moc nevěří

Dohoda s Tureckem, která by měla být výsledkem nadcházejícího summitu EU, by se mohla stát klíčovým momentem pro zastavení proudu migrantů směřujícího už měsíce do Evropy. Unie má na domluvě zájem, Turky pokládá při řešení krize za klíčové partnery.

Nalezení shody uvnitř osmadvacítky však nebude jednoduché především kvůli požadavkům, které s tím Ankara spojila. Významnou roli navíc musí hrát Řecko, jehož schopnosti splnit vše, co je kvůli fungování plánu třeba, mnohá hlavní města osmadvacítky příliš nevěří.

Jádrem řešení, se kterým přišel na posledním mimořádném summitu EU-Turecko 7. března turecký premiér Ahmet Davutoglu, je turecký slib, že převezme zpět od Řecka všechny migranty, kteří od určitého data nově dorazí na řecké ostrovy v Egejském moři. Evropská unie by za každého takto vráceného syrského uprchlíka naopak přesídlila do EU jiného Syřana s právem na azyl, ovšem přímo z tureckého území.

Turci svými novými návrhy, které dopředu konzultovali jen s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, země EU překvapili a mnohé svým neobvyklým postupem rozladili. Summit před necelými dvěma týdny tak s touto záležitostí po dlouhé diskusi souhlasil jen rámcově a od té doby diplomaté a experti pracují na detailech.

Davutoglu je v unijní centrále opět očekáván v pátek dopoledne, kdy by se celá záležitost měla definitivně uzavřít na pracovní snídani. Podle vysoce postaveného unijního představitele ale bylo už nyní kuchařům v sídle Evropské rady naznačeno, aby chystali především oběd.

Vracení uprchlíků zpět do Turecka má být mimořádným a dočasným opatřením. Stát se má především jasným vzkazem migrantům, že nemá smysl se pokoušet o překonání moře na vlastní pěst. Skončit by tak měl i převáděčský byznys, který organizovaný zločin udělal z lidského neštěstí a beznaděje.

Kritika z vícero stran

Nápad na plošné vracení migrantů okamžitě kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) i nevládní organizace zabývající se lidskými právy.

Evropská komise oznámila, že našla legální postup umožňující zpětné předání prakticky všech migrantů, kteří do Řecka z Turecka připlují. UNHCR s věcí souhlasí, například Amnesty International ale komise nepřesvědčila, podle ní jde jen o "fíkový list marně zakrývající ostudné masové návraty". Pokud uprchlík o azyl v Řecku nepožádá či jej nedostane, může být do Turecka vrácen na základě readmisní dohody obou zemí, připomněla komise.

Jestliže migrant o azyl požádá, musí být taková žádost prozkoumána a proti rozhodnutí se dotyčný může odvolat. Podle unijních pravidel ale může být žádost odložena jako neodůvodněná, pokud je už registrován jako uprchlík jinde - například v Turecku - či pokud do EU přicestoval přes zemi, kterou lze označit jako "bezpečnou třetí zemi", kdy by mohl ochranu dostat.

V praxi to bude znamenat úpravu legislativy jak v Řecku tak v Turecku a také - a tady mají někteří diplomaté pochybnosti - výrazné posílení funkčnosti řeckého rozhodování o azylových žádostech tak, aby mohly být i se soudním odvoláním řešeny v řádu dnů. Řekové přitom v minulosti azylový proces zjevně nezvládali a nyní jsou přetíženi ještě více než dřív poté, co po uzavření makedonských hranic byla prakticky přeťata takzvaná balkánská migrační trasa.

Uprchlíci se tak v Řecku hromadí, podle některých odhadů jich je v zemi nyní na 35 tisíc, tisíce přímo v nevyhovujícím táboře Idomeni u makedonské hraniční čáry. Připlouvajících v posledních týdnech ubylo - v posledním únorovém týdnu to bylo skoro 18 tisíc lidí, minulý týden už jen 8801 - přesto počty daleko přesahují hodnoty, které by si státy EU představovaly.

Řešení se bude hledat dál

Summit dá ovšem - v zásadě bez ohledu na výsledek "tureckých" jednání - najevo jasné odhodlání ostatních zemí unie pomoci Řecku nejen se zvládáním komplikující se humanitární krize, ale právě také s ochranou hranic či podporou návratů migrantů rychle a ve velkých počtech.

Nad plánem jako takovým tedy shoda nejspíš nalezena bude, i když otazníky jsou zatím stále například nad částí týkající se "odvetného" přebírání syrských uprchlíků z Turecka.
Česko, ale také další země odmítají, aby kvůli tomu byly nějak rozšiřovány stávající závazky, které už na sebe země vzaly. Unijní představitelé ovšem uvádějí, že plán nyní počítá s využitím už loni v létě domluveného mechanismu přesídlování. Tehdy se země dohodly přesunout do EU přes 22 tisíc syrských uprchlíků z táborů v regionu, nevyužito stále zůstává asi 18 tisíc.

Další možností je úprava Českem a visegrádskou skupinou odmítaného - ale také už odsouhlaseného - systému přerozdělování uvnitř EU uprchlíků podle kvót, kde je nevyužitých 54 tisíc míst původně nabízených Maďarsku.

Stále silněji ale například z Berlína či od Evropské komise, znějí návrhy, aby unijní země uvažovaly o svém větším dobrovolném zapojení do programu přesídlování syrských uprchlíků z Turecka, Jordánska či Libanonu.

Příliš opovážlivé požadavky

Turci ale postavili před unii další komplikace, když s plánem spojili požadavky na rychlé zrušení vízové povinnosti a na diskusi o otevření nových kapitol přístupových rozhovorů.
EU ale před summitem dala najevo, že ke zrušení víz je potřeba především pokrok na turecké straně. Ankara splnila jen asi polovinu podmínek a pokud chce liberalizaci do července, musí zbytek vypořádat do konce dubna.

Proti otevírání nových přístupových kapitol protestuje především Kypr a tato věc se jeví jako potenciálně největší překážka úspěchu. Podle diplomatů tak bude potřeba najít pro všechny strany přijatelný kompromis, který turecké ambice nejspíš úplně nesplní.
Právě na Kypru ostatně tento týden jednal předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise dnes dala najevo, že otevření kapitol by podle jejího názoru naopak pomohlo s Ankarou začít vážně jednat o věcech jako jsou lidská práva, nezávislost soudnictví či svoboda slova.

Potíže s "tureckou dohodou" ale dává najevo také Bulharsko, které se obává otevření nových migračních tras, třeba právě přes západní pobřeží Černého moře. Podobně, byť méně hlasitě, se vyjadřují Italové a Španělé.

EU také nejspíš na summitu Turecku přímo neslíbí požadované další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům v zemi. Dát by však měla najevo ochotu v budoucnu - až budou vyčerpané už loni v listopadu dohodnuté tři miliardy - o navýšení peněz uvažovat.