V Belgii může zvítězit vlámská separatistická strana

Belgičané dnes rozhodnou ve volbách nejen o složení nového parlamentu, ale nepřímo i o budoucnosti své země. Nad ní se už dlouho vznášejí obavy z možného rozpadu.

Belgie má přes 10,5 milionu obyvatel, z toho zhruba 60 procent tvoří Vlámové, zbytek francouzsky hovořící Valoni a malá německá menšina. Země je rozdělena na frankofonní jih, vlámsky hovořící sever a dvojjazyčný Brusel. Spory obou hlavních komunit zemi sužují již dlouho, v poslední době však nabírají na obrátkách.

Bohatší Vlámové požadují větší autonomii pro svůj region, chudší Valoni se obávají, aby to nevedlo k rozpadu země. Do toho politici musí na základě rozhodnutí belgického nejvyššího soudu přijmout reformy soužití obou komunit týkající se třeba práv frankofonní populace na vlámských předměstích Bruselu. Jenže na ústavních změnách se politické strany napříč politickým spektrem nebyly schopné dohodnout, což vedlo i k demisi poslední vlády, několikáté od voleb z poloviny roku 2007.

ČTĚTE TAKÉ: Belgická vláda krachuje před šéfovstvím EU 
                        Při rozpadu Belgie by půlka Valonů chtěla k Francii

Podle průzkumů má nejvíc šancí na vítězství vlámská separatistická strana Nová vlámská aliance (N-VA). Získat by mohla kolem 26 procent. Tato strana dlouhodobě agituje za postupné "rozpuštění" Belgie. Její lídři v minulosti označovali za příklad ukázkového "rozvodu" země Československo z počátku 90. let.

N-VA se také dala slyšet, že by podpořila frankofonního premiéra, pokud by se však podařilo dohodnout plán postupného přenášení dalších pravomocí na regiony. To, byť v menší míře, podporují i další vlámské strany. Valoni jsou v tomto o poznání obezřetnější.

Volby mají i další důležitý aspekt - a tím je ekonomika a současné problémy, které belgické i evropské a světové hospodářství má. Analytici Belgii vyzývají, aby se pokusila vyvarovat volebnímu patu, který by umožnil, že se nové politické garnituře nebude dařit dostat pod kontrolu masivní zadlužení.

Letos Belgie očekává sice schodek rozpočtu ve výši "jen" asi 4,8 procenta HDP, tedy pod unijním průměrem, avšak její celkové zadlužení by mělo přesáhnout 100 procent HDP. Hůře na tom jsou jen Italové a Řekové, kterým musela eurozóna společně s Mezinárodním měnovým fondem přijít na pomoc s masivním balíkem půjček, aby odvrátila pád do propasti státního bankrotu.

Foto: ČTK/AP