Vláda rakouské spolkové země Korutany dnes schválila návrh novely zákona, který podle médií umožňuje zabránit výstavbě mešit a zejména minaretů vedle nich. Novela je úspěchem zejména pro konzervativní lidovce a Haiderův Svaz pro budoucnost Rakouska.
Jde o úpravu zákona o schvalování staveb, která upřesňuje zásadu nenarušování vzhledu obcí "budovami zvláštních rozměrů". Kontroverzní krok podle agentury APA prosadila většina tvořená lidovci (ÖVP) a pravicovým Svazem pro budoucnost Rakouska (BZÖ), vedeným kontroverzním zemským hejtmanem Jörgem Haiderem, proti odporu sociálních demokratů (SPÖ). Po dohodě těchto dvou stran se přijetí novely zemským sněmem považuje už za samozřejmé.
"Bylo na čase dát jasné znamení proti šíření islámu," prohlásil Haider před novináři. "Korutany jsou v tomto ohledu praporečníkem Evropy," dodal.
Předseda korutanských lidovců Josef Martinz naproti tomu zdůraznil, že nejde o žádný zákaz mešit, ale jen o "zavedení zvláštního stavebního řízení pro objekty s neobvyklými rozměry". Poukázal na to, že slovo mešita se v celé novele vůbec nevyskytuje.
O mešity vlastně nejde
"Je to největší mýdlová bublina, jakou zemská vláda kdy stvořila," kritizoval novelu člen zemské vlády za SPÖ. Také šéfka korutanských sociálních demokratů Gaby Schaunigová poukázala na to, že žádnou žádost o výstavbu mešity zemské orgány dosud nikdy nedostaly, a označila novelu za "zákon proti něčemu, co neexistuje". Odmítla však upřesnit, jaké stanovisko by SPÖ zaujala, pokud by někdo skutečně chtěl mešitu postavit.
Pověřenec vídeňské vlády pro integraci muslimů Omar Al-Rawi korutanskou novelu odsoudil. Snaha zakázat výstavbu mešit v jejich obvyklé podobě a především zabránit jejich doplnění minarety porušuje podle něj zásadu svobody náboženství a princip rovnosti občanů před zákonem. Je prý také v rozporu s evropskou konvencí o lidských právech. Vyjádřil rovněž politování nad tím, že novelu pomohli prosadit právě lidovci, považovaní za umírněnou stranu pravého středu.
Přijetí novely paradoxně ohrožuje v prvé řadě výstavbu chrámu a centra tibetského buddhismu v Hüttenbergu, proti němuž dosud nebyly vážnější námitky. Nyní ale bude muset být projekt znovu posouzen, cituje agentura AFP kritiky novely.
V Korutanech žije na ploše téměř deseti tisíc kilometrů čtverečních asi 560 tisíc obyvatel, z toho k islámu se jich hlásí asi 10 tisíc.
Foto: Profimedia