Ve švédské školce jsou jen bezpohlavní děti

Zahraničí
17. 7. 2011
U nás si na chlapečky a holčičky nehrajeme - leda tak na záchůdcích (ilustrace).
U nás si na chlapečky a holčičky nehrajeme - leda tak na záchůdcích (ilustrace).

Ve švédské školce Egalia učitelé nepoužívají zájmena jako "on" a "ona" ani nemluví o klucích a holkách. Žáky oslovují jednotně "přátelé" ve snaze odstranit genderové stereotypy.

Také z barev a umístění hraček či z výběru knížek je patrné, že každý detail byl obezřetně promyšlen, aby děti hned odmalička nedělily svět na mužský a ženský.

"Společnost předpokládá, že děvčátka budou krásná a něžná, zatímco kluci budou drsní chlapáci," říká jednatřicetiletá učitelka Jenny Johnssonová. "Egalia jim dává příležitost být opravdu takovými, jací si přejí být," dodává.

Státní školka, která byla otevřena loni v liberální stockholmské čtvrti Södermalm pro děti od jednoho roku do šesti let, patří mezi nejradikálnější příklady švédského úsilí vytvořit rovnost mezi pohlavími již od raného dětství.

Odstranění genderových rolí je jedním z poslání státních školek vzhledem k tomu, že i ve vysoce rovnoprávné švédské společnosti mají podle názorů mnohých občanů muži stále ještě nespravedlivé výhody.

Označení jedné ze švédských školek.Řada předškolních zařízení tak zaměstnává "genderové pedagogy", kteří pomáhají učitelům s volbou jazykových termínů a chování, aby nepodporovali stereotypy. Podle některých rodičů ale situace zašla příliš daleko.

Posedlost rušením tradičních mužských a ženských rolí může být pro děti zavádějící a špatně je připraví na skutečný svět za zdmi mateřských škol, obávají se.

"Rozdílné role pohlaví nepředstavují problém, pokud je těmto rolím připisována stejná důležitost," domnívá se 37letá Tanja Bergkvistová, která je vůdčím hlasem proti "genderovému šílenství" ve Švédsku.

Ve školce Egalia, jejíž název vychází ze švédského výrazu pro rovnost, si chlapci i dívky hrají společně s kuchyňkami a "vaří" s plastovým nádobím. Kostičky Lego jsou záměrně položeny hned vedle kuchyňky, aby učitelé dali najevo, že neexistuje žádný rozdíl v důležitosti mezi vařením a stavbou.

Ředitelka Lotta Rajalinová vysvětluje, že školka Egalia vytváří prostředí tolerantní ke gayům, lesbičkám, bisexuálům i transsexuálům. Z knihovničky vytahuje příběh o dvou žirafích samcích, kteří žijí spolu a jsou smutní, že nemají děti - než náhodou najdou opuštěné krokodýlí vejce.Téměř ve všech knihách v této školce se vyskytují nějaké homosexuální páry, svobodné matky či svobodní otcové anebo adoptované děti. Pryč jsou Sněhurka, Popelka a další pohádky podporující údajně stereotypní pohled na rodinu.

Chlapeček, nebo holčička? Ne, podle genderismu nejraději hermafrodit.Dvaapadesátiletá Rajalinová vykládá, že učitelé rovněž předestírají dětem nové, neotřelé nápady. "Například když si hrají na domov a ony se začnou hádat o to, kdo bude hrát roli maminky. Pak jim navrhneme, aby byly dvě maminky, tři maminky a tak dále," objasňuje.

Metody školky Egalia jsou kontroverzní a Rajalinová přiznává, že učitelé již byli kupříkladu terčem výhrůžek rasistů, které evidentně rozhořčily černošské panenky. Na druhou stranu je ale zájem o zapsání dětí do školky Egalia obrovský a seznam čekatelů na místo je dlouhý. Jen jedna rodina zatím prý svého potomka ze školky stáhla.

Švédsko je po desetiletí předním zastáncem ženských práv a patří mezi průkopnické evropské země, které povolují homosexuálním dvojicím legalizovat svůj vztah a adoptovat děti. Bergkvistová ve svém blogu upozorňuje i na tak pozoruhodný příklad jako ten, že státní švédská vědecká rada udělila grant ve výši 80 tisíc dolarů na postgraduální projekt analyzující "hudební nástroj trumpetu jako genderový symbol".

Dětský psycholog Jay Belsky z kalifornské univerzity říká, že neví o žádné podobné škole typu Egalie, a zpochybňuje, zda jí nastoupená cesta je správná.

Egalia je nezvyklý projekt i v liberálním Švédsku. Zaměstnanci školky se totiž snaží vymazat odkazy na muže a ženy též z jazykového projevu, včetně švédských zájmen "han" a "hon", což v překladu znamená "on" a "ona". Místo toho zavedli bezpohlavní zájmeno "hen", které oficiálně ve švédštině neexistuje, ale které používají některé feministické či homosexuální kruhy.

Jak se z byznysmena stala evolucí byznysžena."Zájmeno 'hen' používáme, když má třeba do školky přijít lékař, policista, elektrikář či instalatér. Nevíme přece předem, jestli to bude muž, nebo žena," říká Rajalinová s tím, že si děti mohou představit v dané roli obě pohlaví a že si tím rozšíří obzory.

Alespoň biologické rozdíly mezi pohlavími se školka nesnaží před dětmi skrývat, takže panenky, s nimiž si hrají, mají všechny anatomické náležitosti. "Jde nám jen o demokracii, o to, aby děti chápaly, že biologické rozdíly mezi muži a ženami neznamenají, že mají ženy a muži odlišné zájmy a schopnosti," podotýká Rajalinová.

Autor: AP, ČTK Foto: Profimedia

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné