Měla by být stanovena maximální doba, po kterou mohou být politici součástí vlády? Mají mít cizinci právo hlasovat ve volbách? A mělo by se snížit věk pro aktivní volební právo? Na tyto tři otázky budou obyvatelé Lucemburska v neděli odpovídat v konzultativním referendu.
Lucembursko není zemí, ve které by se obvykle konala referenda. Nepočítáme-li to o evropské ústavě z roku 2005, naposledy se obyvatelé velkovévodství vyjadřovali ke konkrétní problematice v roce 1937. Tehdy šlo o zákaz radikálních stran (především komunistů).
Letos jsou na stole tři témata. Prvním je snížení volebního věku na 16 let po vzoru Rakouska, které tak učinilo před volbami v roce 2008. Vláda liberála Xaviera Bettela (koaličními partnery jsou socialisté a Zelení) si od tohoto kroku patrně slibuje zvýšení své voličské podpory. V opozici jsou nyní křesťanští sociálové a partaj ADR, která vznikla v 80. letech původně jako zastánkyně důchodců.
Průzkumy veřejného mínění však naznačovaly, že pro tuto změnu není ve veřejnosti podpora. Totéž platí i pro druhý návrh - umožnění cizincům, aby po deseti letech pobytu mohli hlasovat v lucemburských parlamentních volbách. To, co na první pohled může vypadat jako hloupost, dává větší smysl při pohledu na demografickou skladbu země. Cizinci totiž v Lucembursku tvoří 45 procent obyvatel a výraznou měrou se podílí na její ekonomické úspěšnosti.
Osoby s občanstvím jiného státu mohou dosud podle pravidel EU volit jev v evropských volbách, po pěti letech pobytu také v komunálních. Opozice změnu odmítá a tvrdí, že kdo chce mít možnost volit, má přijmout lucemburské občanství. Změně není nakloněna a ni veřejnost.
Co naopak podporu Lucemburčanů má, je třetí otázka, která se týká časového omezení pobytu ve vládě. Podle návrhu by politici mohli být součástí exekutivy maximálně deset let. Minulý premiér a nynější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl přitom v úřadě necelých 19 let. Od 60. let mělo Lucembursko jen pět premiérů (Werner, Thorn, Santer, Juncker, Bettel).
Vláda oznámila, že výsledky referenda bude respektovat. I pokud ale veřejnost některý z jejích návrhů posvětí, bude mít problém změny prosadit v parlamentu. Ke změně ústavy potřebuje dvoutřetinovou většinu.
Původně měla být součástí referenda také otázka týkající se odluky církve od státu. Ta byla stažena, neboť se na věci dokázala vláda s opozicí dohodnout.
