Špičky německých konzervativců (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) dospěly k dohodě umožňující vznik vlády velké koalice. Během více než sedmnáctihodinového jednání se podařilo dosáhnout shody v nejdůležitějších otázkách včetně minimální mzdy, dvojího občanství či růstu důchodů. Smlouva obsahuje bez větších podrobností i závazek schválit příští rok kontroverzní zpoplatnění německých dálnic pro zahraniční osobní auta. Dohodu představí strany veřejnosti dnes v poledne, ale schválit ji ještě musejí členové SPD ve vnitrostranickém referendu.
V otázce dálničního mýtného se strany dohodly, že příslušný zákon bude schválen v roce 2014 za předpokladu, že toto opatření bude v souladu s evropským právem a zatíží pouze cizince, tedy i Čechy, nikoli německé řidiče. Zatímco bavorská CSU, která tento požadavek prosazovala, považuje zakotvení mýtného pro zahraniční motoristy do koaliční smlouvy za úspěch, CDU a SPD interpretují tuto formulaci pouze jako zkušební návrh.
Minimální mzda by měla podle dohody od roku 2015 činit 8,50 eura (232 Kč) na hodinu s možností přechodného období do roku 2017, po které se tarifní partneři budou moci domluvit i na nižších hodinových odměnách. SPD se podařilo prosadit svůj požadavek plošného zavedení nejnižšího výdělku, zatímco Merkelová se snažila prosadit rozdílnou výši podle typu zaměstnání a regionu.
CSU přestala blokovat nárok na dvojí občanství. Na něj by podle návrhu smlouvy měli mít právo lidé z přistěhovaleckých rodin, kteří se narodili v Německu a až dosud se museli do 23 let rozhodnout pouze pro jeden pas. Imigranti ze zahraničí se však budou muset svého starého pasu vzdát.
SPD se podařilo prosadit také růst některých důchodů. Měly by z toho profitovat například matky, kterým se v penzijním systému více zhodnotí čas strávený výchovou dětí. Od roku 2017 si na důchodech o 850 eur (23 200 korun) měsíčně polepší také lidé, kteří měli nízké příjmy.
Ke kompromisu dospělo vyjednávání v otázce energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco SPD požadovala, aby podíl zelené elektřiny na německé spotřebě do roku 2030 činil 75 procent, konzervativci chtěli 50 až 55 procent. Dohodnutá varianta počítá s 55 až 60 procenty.
CDU/CSU a SPD se ve smlouvě rovněž zavazují, že od roku 2015 nebude jejich vláda dělat žádné nové dluhy.
Současně se strany do roku 2017 dohodly na investičních projektech za 23 miliard eur (629 miliard korun) především do vysokých škol, vědy a dopravní infrastruktury. Konzervativci přitom tvrdili, že investiční výdaje nad 15 miliard nebudou možné bez nového zadlužování nebo zvyšování daní, s nímž však smlouva nepočítá.
Její konečný návrh představí ve středu ve 12.00 SEČ předsedové stran Angela Merkelová (CDU), Sigmar Gabriel (SPD) a Horst Seehofer (CSU). O čtvrt hodiny dříve dokument podepíší spolu s lídry parlamentních frakcí.
Návrh koaliční dohody musí nyní sociální demokracie předložit k posouzení svým 473 tisícům členů, z nichž nemalá část měla k vládnímu svazku s konzervativci výhrady. Když velkou koalici odsouhlasí, bude mít Spolková republika už třetí vládu velké koalice ve svých dějinách, v opačném případě CDU/CSU nevylučuje předčasné volby.
Stranické referendum SPD by se mělo uskutečnit v první polovině prosince. Pokud v hlasování smlouva projde, mohl by Spolkový sněm zvolit Merkelovou německou kancléřkou na své předvánoční schůzi.
O obsazení ministerských postů nechtějí strany jednat do schválení smlouvy členskou základnou SPD. Zatím se domluvily pouze na počtech křesel, kolik každá z nich získá. Kancléřčina CDU dostane pět míst plus post vedoucího kancléřského úřadu, který mimo jiné dohlíží na práci tajných služeb. SPD připadne šest ministerstev a CSU tři.
