Práce východoněmeckých vězňů pro subdodavatele západoněmeckých firem byla rozsáhlejší, než se dosud vědělo. Jejich výrobky kupovaly i maloobchodní potravinářský řetězec Aldi nebo automobilka Volkswagen, vyplývá ze studie německého úřadu pro dokumentaci činnosti bývalé východoněmecké tajné policie Stasi (BStU). Zmíněné firmy ale tvrdí, že o podílu vězňů na výrobě zboží neměly tušení.
BStU zjistil, že západoněmecké firmy nepřímo využívaly v 70. a 80. letech práci východoněmeckých vězňů v mnohem větším rozsahu, než se dosud vědělo. Odhalení by mohlo pomoci obětem při případných žádostech o odškodnění.
Už v minulosti vyšlo najevo, že práce východoněmeckých vězňů zprostředkovaně využívaly západoněmecké zásilkové služby Quelle a Neckermann a také švédský nábytkářský gigant IKEA, jenž se za to loni omluvil.
IKEA měla, stejně jako tisícovky dalších západních firem, uzavřené smlouvy se státními subdodavatelskými firmami za železnou oponou, kde byla levnější pracovní síla. A právě tito subdodavatelé si někdy najímaly vězně, včetně těch politických.
"Studie zjistila, že IKEA byla jen špičkou ledovce," uvedla mluvčí BStU. "Někteří vězni byli k práci nuceni proti své vůli a za okolností, které ohrožovaly jejich zdraví," dodala mluvčí.
Televizní stanice ARD uvedla, že řetězec Aldi odebíral z východního Německa punčochy, které ve firmě Esda Thalheim vyráběly vězeňkyně. Volkswagen si zase nechával vyrábět mlhovky, zadní světla a části stěračů do golfů a dodávek u firmy VEB Fahrzeugelektrik ve východoněmecké Ruhle, která podle dokumentů také využívala práce vězňů.
Společnosti Aldi i Volkswagen popřely, že by o podílu vězňů na výrobě odebíraných výrobků věděly. "Volkswagen nikdy neinicioval ani neschvaloval využívání vězňů ve východoněmeckých firmách, natož aby z toho profitoval," uvedl koncern.
