Očima Petra Podaného
Vodní příšera, udoun? Hon na "ruskou" ponorku jako fraška

Hon na záhadný objekt ve vodách u pobřeží Švédska je stále podivnější. A hrozí, že vše nakonec skončí jako fraška. Roli k pláči sehrává část médií. Opět. Šlo o planý poplach, provokaci Rusů, či něco jiného? Na webu a sociálních sítích se už kauza záhy stala příležitostí k vtipkování. Díky Švédům se možná zrodila nová zkratka. Po UFO přichází podobně tajuplné UDO - neidentifikovaný potápějící se objekt (Unidentified Diving Object).

Ve vodách před švédským hlavním městem Stockholmem se od uplynulého víkendu odehrávaly scény jako z časů studené války. Vojenské lodě křižovaly vln(k)ami a s pomocí vrtulníků horečně pátraly po cizím podvodním plavidle. Že tam něco je, tím si byli švédští vojáci jisti.

I několik svědků spatřilo jakýsi podezřelý objekt, který se vynořil a zase potopil. Potvrdit to měla i jedna fotografie s nejasným černým flíčkem.

Důkazy, že šlo skutečně o vetřeleckou ponorku, snad s posádkou, jež se nepozorovaně vplížila do švédských výsostných vod, nejsou (krátce po zveřejnění tohoto článku Švédové pátrání ukončili - ZDE) .

Přesto švédská média, a po nich sdělovací prostředky ve světě, začaly bystře psát o lovu na ponorku a větřily za tím Rusy.

Koho také jiného, že? Vždyť pán Kremlu Vladimír Putin ukazuje od anexe Krymu své svaly na všechny světové strany. A ruské vojenské letouny narušují cizí vzdušné prostory pilněji než kdy dříve. I když je záhodno zdůraznit, že takové testování připravenosti "protivníka" a jeho technických systémů je oblíbenou činností armád všech barev nejpozději od časů konfrontace Východ-Západ.

Nebylo by tedy divu, kdyby ruský soldát začal opět strkat svůj nos až ke švédským břehům.

A u Švédů nejde jen o paranoiu, byť občas možná ano, neboť s něčím takovým mají své zkušenosti. Sovětské ponorky pronikaly do švédských vod opakovaně.

Pamětníci si možná vzpomenou na říjen roku 1981, kdy sovětská ponorka S-363 (Švédové ji označovali U137) najela na podmořské skalisko nedaleko Karlskrony.

Sovětský konvoj válečných lodí, který chtěl uvízlé plavidlo vysvobodit, zastrašily pobřežní dělostřelecké baterie a švédské vojenské lodě.

Posádka sovětské ponorky se vymlouvala na navigační chybu. Asi po deseti dnech Švédové S-363 s šesti desítkami námořníků odvlekli zpět do mezinárodních vod. Šlo o největší incident svého druhu. Že jsou Švédové papírově neutrální, Moskvu nikdy nijak zvlášť nedojímalo.

V letech po roce 1981 hlásila švédská marína šest tisíc (!) pozorování cizích ponorek. Rusové se museli činit... Že ale zdaleka nešlo jen o ně, připustil roku 2000 bývalý ministr obrany USA Caspar Weinberger. Ve švédských vodách prý operovaly i ponorky NATO (Švédsko není členem aliance).

Nejnovější mediální hon na asi ruskou ponorku - jde současně o největší pátrací akci švédské armády od skončení studené války - odstartoval domácí list Svenska Dagbladet, když informoval o signálech, jež zachytila zvláštní jednotka pro elektronickou rozvědku (mj. Försvarets radioanstalt).

Šlo prý o zašifrované, nouzové vysílání v ruštině určené ruské Baltské flotile v Kaliningradu.

Švédská armáda sice monitorování takového volání SOS nepotvrdila, ale novináře to neodradilo a začali sami pátrat po zprávách a důkazech o přítomnosti (ruského) narušitele u břehů Švédska. V podezřelé oblasti s tisíci ostrovy, většinou zalesněnými, je ovšem poměrně mělko, a tak mohlo nejspíše jít jen o výzvědnou miniponorku. Pokud vůbec.

Podezíravé zraky se rychle zaměřily i na tanker NC Concord, jenž sice pluje pod liberijskou vlajkou, ale vlastní ho ruská společnost Novo. Shodou okolností se zrovna podezřele "motal" u břehů Švédska. Takový tanker může sloužit též jako základna, mateřská loď pro vojenské miniponorky.

Majitelé tankeru sice v pondělí oznámili, že jen čekají na rozhodnutí o nakládce, ale švédská média už svůj stisk nepovolila. Jednoho tmavě oblečeného muže vyfoceného na pobřeží označili jako někoho, kdo má spojitost s tajemným plavidlem. Z chlapíka se vyklubal rybář. Dále byl podle médií z vody vyloven ruský špionážní vysílač. Vyklubala se z něj neškodná bójka.

Sami Rusové přítomnost svého podvodního čmuchala u Švédska nejen dementovali, ale šli až tak daleko, že si ze Švédů dělali legraci. Kdyby lhali, byla by to pro ně ohromná blamáž. Že by nová Lochnesská příšera? Do kategorie šprťouchlat se dá zařadit též upozornění ruského ministerstva obrany, zda nešlo o ponorku holandskou, která se krátce předtím účastnila u Švédska manévrů na podobné téma.

A sice zabránit snaze protivníka proniknout nepozorovaně ke švédským břehům.

Ke slovu se přihlásili i vojenští experti. Podle namíchnutého korvetního kapitána Dmitrije Litovkina nemohlo z technického hlediska o ruské plavidlo vůbec jít. Dokládá to údajně sama story o nouzovém signálu. Ruská ponorka prý v takovém případě vysílá nejdříve textovou zprávu a poté kódovaný signál.

K tomu ale musí vyplout na hladinu, čímž by se u sledovaných břehů Švédska okamžitě prozradila.

Že má nejnovější švédská honička na ponorku prvky frašky, uvedl ve svém názorovém textu i britský list Guardian. Ruskou miniponorku hledá švédské mininámořnictvo, které kvůli šetření nemá už ani jeden vrtulník, který by byl s to uskutečňovat operace proti ponorkám.

Guardian píše o frenetické reakci švédských médií i pokrytectví obranné politiky Stockholmu, jíž si žádá švédská veřejnost. Švédsko sice není členem NATO, ale co nejúžeji s ním spolupracuje - má zástupce ve více než 150 výborech aliance.

Byť vážná věc, megapátrací akce se záhy stala terčem vtipálků na webu a sociálních sítích. K oblíbeným vysvětlením aktuální švédské záhady patří příšera z jezera Loch Ness (velryby či tuleni jsou tentokrát nudní), jež se prý kvůli špatné ekonomické situaci ve Skotsku a po neúspěchu tamních odtrženců v referendu raději přestěhovala do bohatšího Švédského království.

Experti nicméně konstatují, že legendami opředený obojživelník by ve slané vodě nemohl přežít. Škoda.

Smíšci mají ale v rukávu ještě další teorii, a sice UFO. V tomto případě by ale nešlo o ufouny, nýbrž o udouny. Zatímco UFO je anglická zkratka pro neidentifikovaný létající objekt, v případě švédského mystéria může jít o UDO, neidentifikovaný potápějící se objekt. Kdyby ho náhodou identifikovali, šlo by už o IDO (identifikovaný...), česky NPO či IPO, identifikovaný potápějící se (případně plovoucí) objekt.

Kdyby se ukázalo, že je ruského původu, šlo by o IRDO (angl.) nebo IRPO (česky).
I když předchozí řádky můžou vypadat jako mírně uhozená písmenková šaráda, svým způsobem odrážejí vážnou a současně trapnou a smutnou realitu informování o věcech, které nějakým způsobem souvisejí s ukrajinskou krizí.

Lidé jako na běžícím páse konzumují zprávy, často na velmi závažná témata, které už od samého počátku znějí nedůvěryhodně, podivně, ba uhozeně, které už se mnohdy záhy ukážou jako blamáž. S informacemi tohoto druhu přicházejí jak média, tak politici a další s nimi spojení činovníci.

Během několika týdnů se tak svět z úst špičkových politických představitelů dozví, že Putin hrozil obsadit ruskou armádou snad čtvrtinu Evropy, že tentýž Vladimir Vladimirovič nabízel Polákům rozporcování Ukrajiny nebo že na východoukrajinský Luhansk možná zaútočili Rusové jadernou zbraní.

Zvláště Kyjev (Rusko dělá propagandu hlavně směrem dovnitř) v této disciplíně vyniká na mezinárodním poli tak, že už Bruselu musí dělat vážné problémy najít v ukrajinské metropoli někoho opravdu důvěryhodného.

V souvislosti s ukrajinskou krizí tak politikům i médiím vážně hrozí, že je mnoho lidí se zdravým rozumem už definitivně přestane brát vážně. Čeho je moc, toho je příliš. Pokud jde o hodnověrnost, může se Ukrajina stát podobným zlomem, jako tomu bylo v případě USA s invazí do Iráku a jejími smyšlenými důvody.

A pokud jde o UDO u břehů Švédska? Ať to dopadne jakkoli, na jazyku tak jako tak zůstane velmi nepříjemná studenoválečnická pachuť.