Volby do EP: Holanďané volí zase tužkou, nevěří počítačům

Čtyřdenní maraton voleb do Evropského parlamentu (EP) odstartovali dnes na starém kontinentě Nizozemci a Britové. Zatímco Holanďany hodně zajímá, jak si povede antiimigrantská strana PVV, britské labouristy straší důsledky skandálu s poslaneckými náhradami. V zemi tulipánů a dřeváků se voliči vracejí k tužce.

Za Lamanšským průlivem budou volby klíčovým ukazatelem vyhlídek oslabené labouristické vlády. Britové hlasují ve stínu skandálu kolem pochybných poslaneckých výdajů, který vyvolal v době hluboké ekonomické krize pobouření voličů.

Podle průzkumů na aféru doplácejí především vládní labouristé. Zdá se, že naopak získají malé strany, které se v britské parlamentní politice neprosadily - Strana Zelených, protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a xenofobní Britská národní strana. Předpokládá se, že premiér Gordon Brown brzy - možná už v pátek - oznámí rozsáhlé přesuny ve vládě, jimiž bude chtít převzít iniciativu.

ČTĚTE TAKÉ: Eurovolby bojují s nezájmem lidí: vždyť čas má i vrah

Evropská témata v předvolební kampani velkou roli nehrála. Zatímco UKIP požaduje odchod Británie z EU, jedinou jasně proevropskou stranou jsou opoziční liberální demokraté. Konzervativci vyvolali značnou pozornost záměrem odejít z největší poslanecké frakce v EP a založit vlastní euroskeptický klub s českou ODS a polskou stranou Právo a spravedlnost.

Stejně tak nechali otevřenou otázku, jak naloží s lisabonskou smlouvou, až se stanou vládní stranou.

V Británii bude v sázce 72 křesel v EP, v Nizozemí 25.

Antiislamista a pochyby o důvěryhodnosti volby počítačem

V Nizozemí se volební místnosti otevřely už v půl osmé ráno, někde byla ale možnost hlasovat už o hodinu dříve. Zájem Holanďanů o volby do EP je poměrně vlažný, což se týká i části médií. Před pěti lety se do volebních místností dostavilo 39,3 lidí s volebním právem, roku 1999 to bylo 30 procent.

Velká pozornost se soustředí na poslance a antiislamistu Geerta Wilderse a jeho Stranu pro svobodu (PVV), která v uplynulých měsících v Nizozemí opakovaně vedla v průzkumech popularity. Wilders doufá, že by jeho strana mohla v Evropském parlamentu získat až tři křesla.

V předvolební kampani opakoval a zdůrazňoval, že PVV je pro jinou Evropu, založenou hlavně na ekonomické spolupráci, bez příkazů z Bruselu. „Méně Evropy, více Nizozemí", zní jeho heslo. Země jako Bulharsko anebo Rumunsko do Unie neměly být podle něj přijaty.

Wilders uvažuje, že jeho lidé by se v EP nezařadili do žádné poslanecké skupiny, ale působili by naprosto samostatně, řekl v rozhovorech pro domácí média.

Některá nizozemské sdělovací prostředky zdůrazňují, že ve volebních místnostech ve všech 352 obcích nejsou computery.

„Poprvé od devadesátých let se v celém Nizozemí opět hlasuje s červenou tužkou.Vedly k tomu rostoucí pochybnosti o důvěryhodnosti volebních počítačů," píše například na svých onlinových stránkách veřejnoprávní televize NOS.

Určitou „vadou na kráse" holandských eurovoleb je fakt, že se jich nemůže zúčastnit zhruba 150 tisíc voličů. Nejsou totiž schopni splnit podmínku prokázání totožnosti. A sice pomocí pasu, řidičáku nebo osobního průkazu.   

Foto: Evropská komise, Reuters a ČTK/AP