Výsledky prezidentských voleb ve Francii potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, který se stane nejmladším prezidentem v historii země. Po sečtení všech platných hlasů jich tento bývalý ministr hospodářství získal 66,1 procenta. Krajně pravicovou političku Marine Le Penovou, která porážku uznala už krátce po skončení hlasování, podpořilo 33,9 procenta voličů, což je pro ni historicky nebývalý zisk. Zastánce užší integrace Evropské unie se úřadu ujme v neděli.
Ze zhruba 47 milionů registrovaných voličů se 25,38 procenta k hlasovacím urnám nedostavilo. Jde o téměř rekordní neúčast, nejvyšší za přibližně půlstoletí. Rekordních 11,5 procenta odevzdaných hlasů bylo buď prázdných, nebo poškozených. Podle médií se do malého zájmu o volby mohla promítnout neochota vyslovit se pro některého z dvojice kandidátů stojících mimo tradiční politické strany, svou roli mohl však hrát i prodloužený víkend.
Prvním úkolem nového prezidenta bude zajistit svému hnutí, v němž se v pondělí kvůli nástupu do prezidentské funkce formálně vzdal funkce předsedy, parlamentní většinu v červnových volbách. Jedním z kroků, které k tomu mají pomoci, je podle vedení hnutí změna názvu z En Marche! (Vpřed!) na République En Marche (Republika v pohybu), což má umožnit snazší získávání kandidátů pro všech 577 parlamentních křesel. Ty chce hnutí představit do čtvrtka. Na seznamu kandidátů bude podle Macrona nejméně polovina lidí, kteří jsou v politice noví.
Macron se v pondělí sešel u hrobu neznámého vojína v Paříži s dosluhující hlavou státu Françoisem Hollandem. U příležitosti oslav 72. výročí konce druhé světové války společně položili květiny na pamětní desku a zapálili věčný oheň, připomínající miliony padlých ve válkách. Slavnostní inaugurace v Elysejském paláci bude v neděli, kdy Hollandeovi skončí pětiletý mandát.
Proti nastupujícímu prezidentovi v pondělí v centru Paříže demonstrovalo několik tisíc lidí, především radikálních odborářů a levicových aktivistů. Dali najevo obavy z možných negativních sociálních a ekologických dopadů jeho chystané hospodářské reformy.
Gratulace nově zvolenému francouzskému prezidentovi přicházejí z mnoha zemí. Podle německé kancléřky Angely Merkelové, s níž by měl Macron vytvořit ústřední státnický tandem EU, dává jeho zvolení naději nejen milionům Francouzů, ale i lidí v Německu a v Evropě. "Vedl odvážnou, proevropskou volební kampaň. Je pro otevřenost světu a staví se rozhodně za sociálně-tržní hospodářství," poznamenala kancléřka.
Ochotu ke "konstruktivní spolupráci" vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin. Americký prezident Donald Trump už si s Macronem telefonoval a podle Bílého domu se dohodli, že 25. května se na summitu NATO v Bruselu sejdou. Macronovi blahopřáli nejvyšší představitelé Číny, Japonska, Kanady, Ukrajiny, Itálie nebo Izraele, stejně jako šéfové všech hlavních institucí Evropské unie a NATO.
Telegram s blahopřáním poslal v pondělí Macronovi i prezident Miloš Zeman, který jej pozval k návštěvě České republiky. Radost z jeho zvolení dal najevo premiér Bohuslav Sobotka i další přední čeští politici.
Na vítězství zastánce otevřené ekonomiky nad političkou slibující odchod Francie z eurozóny a ochranářská opatření reagovalo pozitivně euro, které ještě před vyhlášením konečných výsledků voleb vystoupilo na šestiměsíční maximum k dolaru a poprvé od amerických prezidentských voleb se dostalo nad 1,10 USD. Během pondělku ale zisky odevzdalo a začalo klesat. Ztrácely také evropské akcie, včetně těch francouzských.
Krajně pravicová Národní fronta stojí po porážce Le Penové před radikální změnou, jejíž součástí má být i nový název. Šéf volební kampaně Le Penové David Rachline řekl, že strana chce tímto způsobem získat ve Francii nové stoupence. Národní fronta projde hlubokou reformou a stane se novou politickou silou, řekl Rachline.
