Vracet uprchlíky do zemí původu může být v letošním roce složitější než dříve, myslí si německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Přesto je přesvědčen, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80 tisíc běženců, jak tomu bylo loni.
Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu uprchlíků, do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří ve spolkové republice nemají nárok na azyl ani jinou formu právní ochrany. Loni jich asi 55 tisíc odešlo dobrovolně, dalších 25 tisíc bylo deportováno, což je nejvíce od roku 2003. Vracet se museli hlavně občané Albánie (6041), Kosova (5043), Srbska (3781), Makedonie (1973) a Ruska (899).
"Ten počet nestačí," prohlásil De Maiziére po návštěvě návratového zařízení na berlínském letišti Schönefeld. Loni odtud bylo do země původu deportováno asi 2000 uprchlíků.
De Maiziére věří, že počty letos budou stoupat, i když přesně je odhadnout nechtěl. V Německu bylo na konci loňského roku více než 207 tisíc migrantů, kteří by se měli vrátit. Zhruba tři čtvrtiny z nich dostaly od německých úřadů odklad, takže nemusejí vycestovat okamžitě.
Ministr vnitra také vyjádřil obavy, že vracení uprchlíků může být složitější. Důvodem je podle něj to, že dosud se návraty týkaly ze 70 procent lidí z balkánských zemí. "Brzy jich tolik nebude," předpokládá De Maiziére. "Tím se to ztíží," poznamenal.
Jedním z problémů je to, že některé země, například ze severní Afriky, se dosud neměly k tomu, aby svým občanům, které chce Německo vrátit, vydávaly včas potřebné dokumenty. Takové problémy spolková republika s balkánskými státy řešit nemusela.
Aby se počet dobrovolných odchodů dál zvýšil, snaží se Německo uprchlíky motivovat i finančně. Letos na ně chce dát dohromady 90 milionů eur (2,4 miliardy Kč). De Maiziére sice upřednostňuje dobrovolné návraty, deportace jsou podle něj ale nutným doplňkem, i proto, že zvyšují motivaci odmítnutých žadatelů o azyl k dobrovolnému odchodu.
