Na oslavách 100. výročí nezávislé Albánie na konci loňského roku překvapili albánští politici neskrývaně nacionalistickými tóny. Má se zbytek Balkánu obávat snah o vývoj směřující k vytvoření Velké Albánie? Pro sousedy Albánie je to každopádně znepokojující. Poukazuje se nicméně na to, že velkoalbánské bubnování slouží i k odpoutání pozornosti od tíživých problémů dneška.
"Odsud, ze Skopje, volám na všechny Albánce, aby každou minutu, každou hodinu, každý měsíc pracovali na sjednocení." S tímto apelem přišel albánský premiér Sali Berisha 25. listopadu 2012 na obřím shromáždění v hlavním městě Makedonie.
Pozorně mu tam naslouchali také šéf kosovské vlády Hashim Thaci, albánský vicepremiér makedonské vlády Musa Xhaferi a makedonsko-albánský vrcholný politik Ali Ahmeti, někdejší gerilový vůdce.
Makedonskou metropoli zaplavilo moře albánských vlajek. Albánci tvoří asi čtvrtinu obyvatel Makedonie. Na severozápadě této balkánské země jsou většinou.
U tak vysokého politika jakým je Berisha jde na veřejnosti o slovník, který dosud používaly radikální nacionalistické skupiny. O něco umírněněji než premiér z Tirany se vyjadřují vysocí albánští politici v Makedonii a Kosovu.
Albánie se rozprostírá od Prevezy (v Řecku) po Preševo (část jižního Srbska s většinově albánským obyvatelstvem). Od Podgorice (hlavní město Černé Hory) po Skopje (makedonské hlavní město se silnou albánskou menšinou), prohlásil Berisha.
Premiér z Tirany použil i termín "etnická Albánie", čímž míní oblasti, kde Albánci tvoří menšinu a jsou tam trvale usazení.
-510a7d3de30e3_275x183.jpg "Vděk. Vznik Kosova protlačily hlavně USA.")
Kosovský premiér prohlásil, že existence dvou albánských států nebyla přáním Albánců. Společně by bylo Albánii a Kosovu "lépe". Jiní významní Albánci, které nesvazuje vládní odpovědnost, jsou méně zdrženliví. "Máme stejnou krev, jeden jazyk, jednu vlajku," prohlásil Xhavit Haliti, viceprezident kosovského parlamentu.
Začátkem prosince loňského roku albánský premiér při návštěvě města Vlora veřejně prosazoval udílení albánského občanství všem Albáncům bez ohledu na to, kde žijí.
Nacionalisté a mafiáni
Podle tajného dokumentu NATO z roku 2004, který se dostal předloni na veřejnost, je (byl) Haliti zločineckým bossem, který řídí (řídil) tajnou síť složenou z mafiánů, lidí z tajných služeb a politiků. Tato síť podle aliance kontroluje (kontrolovala) organizovanou kriminalitu v Kosovu.
Nová politická rétorika albánských vůdců na Balkáně nezůstává nepovšimnuta. Zvláště v okolních státech, podle nichž se jen potvrzují jejich letité obavy z velkoalbánského nacionalismu.
Jasně se nicméně vyjádřil Alexandr A. Avizu, velvyslanec USA v Tiraně. Spojené státy dle jeho slov nebudou trpět žádné změny hranic.
Albánští sloni v balkánském porcelánu
Zahraničněpolitické škody, které způsobují čerstvě oprašované sny o Velké Albánii, jsou značné. I proto, že po zhroucení komunismu začala být Albánie ve svém regionu považována za jakýsi stabilizační faktor.
Tirana se snažila řídit svou politiku doporučeními NATO a doslova šla na ruku Spojeným státům.
Sladkou odměnou byly Tiraně členství v alianci a nedávná doporučení z Bruselu, aby se Albánie stala kandidátskou zemí pro vstup do EU. Příslušná prohlášení byla ale v Bruselu mezitím relativizována.
Letos v červnu se mají v Albánii konat parlamentní volby. Podobně jako u jejích sousedů na Balkáně odvádí přitvrzující nacionalistická rétorika pozornost od vážných problémů těchto zemí. Mimo jiné korupce či mizerného hospodaření.
V Albánii a Kosovu se ale objevily radikálně-nacionalistické strany, které můžou být dosavadním etablovaným partajím ve volbách nebezpečné. Například Červená a černá aliance v Albánii (název podle albánských barev) či Sebeurčení v Kosovu. Obě uskupení otevřeně usilují o sjednocení obou zemí.
Červená a černá aliance mimo jiné hrozí domácí řecké menšině a v sousední Makedonii štve proti makedonsko-albánským smíšeným manželstvím.
Rostoucí popularita radikální opozice přiměla Berishu i Thaciho, aby také oni přitvrdili svůj nacionalistický slovník, aby si udržovali své voliče, z nichž část začala pokukovat po radikálech. Berishův záměr rozdávat albánské pasy soukmenovcům v okolních zemí považuje opozice v Albánii za kupování voličských hlasů.
Roďte, roďtě a zase roďte
Také opoziční vůdce a socialista Edi Rama mocně fouká do nacionalistické rohu, když požaduje, aby Albánie zřídila na jihu Srbska v Preševu porodnice pro albánské matky. Jak známo různých muslimských potentátů a autorit, jednou ze zbraní, jíž muslimové dobývají svět, jsou dělohy jejich žen.
Rama už nabídl svůj vlastní koncept sjednocení Albánců, a sice v rámci rozšiřování EU.
Není to ale úplně nová myšlenka, také premiér Berisha už dříve uvedl, že cestou ke sjednocení je euroatlantická integrace. Jde prý "svaté právo" Albánců.
Alespoň jedna dobrá zpráva pro zbytek Balkánu a EU: albánský nacionalismus není politicky jednotný. Alespoň zatím. Mívá nejrůznější, historicky a (geo)politicky se měnící projevy.
V Albánii se nyní například zaměřuje proti velkým stranám. V Kosovu zase příliežitostně proti misi EU, I když bez masivní pomoci Z Bruselu a USA by se Kosovo velmi brzy zhroutilo jako domeček z karet.
