Poláci ve druhém kole voleb rozhodnou o tom, kdo se stane jejich novým prezidentem. Vůbec poprvé hlasují v době prázdnin, a tak o tom, zda se do prezidentského paláce nastěhuje Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy Donalda Tuska, nebo šéf pravicově-populistické strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, může do značné míry rozhodnout volební účast.
Termín druhého kola prezidentských voleb, který připadl na období, kdy se řada lidí raději než politice věnuje letním radovánkám, je nebezpečný pro kandidáta Liberální občanské platformy (PO) Donalda Tuska, předsedu dolní komory parlamentu Komorowského. Mezi voliče této strany patří vzdělanější a zámožnější lidé z měst, kteří v těchto dnech vyrážejí na dovolenou.
PSALI JSME: Poláci nového prezidenta nezvolili, rozhodne druhé kolo
Stoupenci Kaczyńského pocházejí spíše ze silně katolické polské provincie, jsou chudší a velmi disciplinovaní. Dá se proto očekávat, že hlas svému kandidátovi odevzdat půjdou.
Výsledek voleb lze jen těžko odhadnout. Podle průzkumu institutu GfK polonia, který ve čtvrtek večer ve svém internetovém vydání zveřejnil list Rzeczpospolita, by pro oba kandidáty hlasovalo 45 procent voličů. Experti z GfK Polonia odhadují, že větší část z deseti procent doposud nerozhodnutých podpoří spíše Jaroslawa Kaczyńského.
Nicméně podle sondáže agentury Homo Homini, již zveřejnil Dziennik-Gazeta Prawna, má Komorowski skoro čtrnáctibodový náskok a nerozhodnutých jsou jen asi čtyři procenta. Šéf Sejmu vedl i v průzkumech zveřejněných v posledních dnech.
Poláci si hlavu státu měli původně vybírat až na podzim. V dubnu ale při leteckém neštěstí na západě Ruska zahynul prezident Lech Kaczyński, bratr-dvojče Jaroslawa Kaczyńského. Kvůli tomu byly volby přesunuty na dřívější termín.
K TÉMATU: Polsko volí nástupce tragicky zemřelého prezidenta
V Polsku má sice faktickou moc vláda, prezident ale může vetovat zákony a má vliv na zahraniční a bezpečnostní politiku země. Konzervativec Lech Kaczyński zablokoval některé reformní snahy Tuskova středopravicového kabinetu, s vládou vedl spory i o zahraniční politiku země.
Komorowski měl po prvním kole prezidentských voleb, které se konalo 20. června, před Kaczyńským jen přibližně pětibodový náskok. "Na odhodlání voličů Občanské platformy a odpůrců Kaczyńského jít v neděli k volbám záleží to, zda Polsko čeká v drastičtější podobě opakování konfliktů mezi prezidentem a vládou, které známe z minulosti," řekl sociolog Ireneusz Krzemiński z Varšavské univerzity. Připomněl, že v politickém duu, které vytvořili bratři Kaczyńští, měl Jaroslaw roli stratéga.
Jaroslaw Kaczyński stál v letech 2006 až 2007 v čele vládní koalice, kterou strana Právo a spravedlnost (PiS) vytvořila se stranami ultrakatolického, nacionalistického a populistického ražení. Jen málokterý politik dokázal Poláky rozdělit právě jako on. V minulosti vystupoval jako bojovník proti "komunistickým strukturám", ostře útočil na Německo, Rusko, nešetřil kritikou na adresu Evropské unie. Během volební kampaně svůj dříve často agresivní tón zmírnil a učinil vstřícná gesta vůči levici.
PSALI JSME: Polský prezident nepřežil havárii letadla
Oba kandidáti se snažili získat na svou stranu předsedu Svazu demokratické levice Grzegorze Napieralského, kterého před necelými dvěma týdny podpořilo 13,7 procenta hlasujících. Napieralski ale rozhodnutí, pro koho hlasovat, nechává na svých voličích. Očekává se, že část z nich nepůjde volit vůbec.
I když je Komorowski praktikující katolík a zastánce tradičních hodnot, je pro řadu levicových voličů "menším zlem" než Kaczyński, který je pro ně ztělesněním polského katolického fundamentalismu.
V případě vítězství Komorowského, který z titulu funkce předsedy Sejmu od smrti prezidenta Lecha Kaczyńského plní povinnosti hlavy státu, se očekává, že jeho spolupráce s Tuskovou vládou bude hladká. Odborníci ale nepředpokládají, že by se do parlamentních voleb, které se mají konat příští rok na podzim, kabinet pouštěl do bolestnějších reforem.
Foto: ČTK/AP
