I o vánočních svátcích pokračuje v Německu intenzivně vyšetřování pondělního teroristického útoku v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí, včetně české občanky. Pátrání se nyní soustřeďuje zejména na to, zda pachatel, jehož v pátek zastřelila italská policie na okraji Milána, měl nějaké komplice. Objasnit se zatím zcela nedaří ani to, jak se dostal na útěku až do Itálie.
V souvislosti s útokem, při němž Tunisan Anis Amri najel ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu, byli zatím zadrženi v sobotu tři lidé v Tunisku. Podle tamní vlády byli součástí "teroristické buňky". Jedním ze zadržených byl Amriho synovec, jehož podle jeho slov strýc lákal do Německa a chtěl po něm, aby přísahal věrnost teroristické organizaci Islámský stát (IS).
V tuniské metropoli se v této souvislosti v sobotu konaly demonstrace proti terorismu a proti vracení údajných extremistů z Evropy do této severoafrické země. Právě z Tuniska ale odešlo po svržení autoritářského prezidenta Zína bin Alího v lednu 2011 nejvíce radikálů do Sýrie, Iráku či Libye, aby tam bojovalo v řadách IS, nebo teroristické organizace Al-Káída. Za šest let jich bylo asi šest až sedm tisíc.
Vyšetřování pondělního útoku v Berlíně se soustředí také na to, jak se pachateli podařilo utéct až do Itálie. Policie znala identitu útočníka již brzy po činu, neboť v kabině nalezla jeho doklady.
Francouzská média o víkendu přinesla informaci, že Amri se do Itálie dostal vlakem přes Lyon a Chambéry. Ve čtvrtek si v Lyonu koupil jízdenku do Itálie, napsal list Journal du Dimanche s odvoláním na vysoce postavený zdroj z francouzského ministerstva vnitra. U Amriho byla nalezena jízdenka ze Chambéry, kde přestoupil na vysokorychlostní soupravu.
V Chambéry byl ve čtvrtek na návštěvě i francouzský prezident François Hollande, který tam otevíral nemocnici. Podle rozhlasu Europe 1 bylo proto méně policistů na nádraží, protože se soustředili na ochranu prezidenta. Jak se dostal Amri do Lyonu, zatím není známo.
Agentura DPA v neděli přinesla také výsledky průzkumu veřejného mínění, který pro ni udělal institut YouGov a z něhož vyplývá, že asi tři čtvrtiny Němců si po pondělním útoku přejí zvýšení bezpečnostních opatření. Asi šedesát procent dotázaných odpovědělo, že souhlasí s větším monitorováním veřejných prostor kamerami.
Vánoční trh na náměstí Breitscheidplatz v Berlíně kamerami monitorován nebyl. Levicí ovládané vedení Berlína bylo zatím proti většímu umístění kamer na veřejnost. Spolkový ministr Thomas de Maizière (CDU) ale v posledním vydání nedělníku Bild am Sonntag vyzval vedení Berlína, aby svůj postoj přehodnotilo.
De Maizière po útoku také vyzval k rychlejší deportaci zamítnutých žadatelů o azyl. "Kdyby státy Magrebu byly klasifikovány jako bezpečné země, byla by azylová řízení i u Tunisanů rychlejší a jednodušší než dosud," uvedl De Maizière.
