Server WikiLeaks vzbudil pořádný rozruch, a tak není divu, že se začínají objevovat i další, které hodlají zveřejňovat úniky více či méně důvěrných informací ze státních i jiných institucí. Jednu stránku rozjíždí někdejší činovník WikiLeaks, další se objevila v Bruselu, jiná v Indonésii.
Stránky Brussels Leaks založila skupina bývalých euroúředníků, pracovníků médií, nevládních organizací i PR agentur, pochopitelně se hodlají zaměřovat na úniky z institucí Evropské unie.
„V Bruselu jsme na různých místech pracovali už nějakou dobu, a tak víme (jako každý, kdo tu v politické sféře pracuje aspoň chvilku), že se spousta velkých rozhodnutí dělá na základě individuálních vrtochů, ať už jde o vrtochy formované konexemi na lobbyistické skupiny, konzultanty či nevládní organizace," stojí na adrese brusselsleaks.com. „Ne všechna jsou samozřejmě špatná, ale slyšeli jsme o množství velkých rozhodnutí učiněných na základě pochybného zdůvodnění."
Inspiraci WikiLeaks a společné ideály bruselští přiznávají, ale neplánují takové otřesy, jaké WikiLeaks vyvolaly v americké diplomacii i v mnohých vládách. „Existuje spousta informací, které mohou například pomoci některé neziskovce vysvětlovat, proč Evropská komise nezvládá jednat v té a té věci."
Na druhou stranu se tak nevystaví takovému tlaku jako Julien Assange či média, která s WikiLeaks úzce spolupracují, jako Le Monde a The Guardian.
Provozovatelé Brussels Leaks zůstávají anonymní, aby neohrozili své potenciální zdroje - přestože v evropských institucích či v návaznosti na ně pracují desítky tisíc lidí, není to tolik, aby se osobní kontakty daly skrývat.
Zdrojů je dost
„Neustále vidíme lidi z lobbyistických skupin či mocných institucí, kteří chtějí vynést informace, ale nemůžou. I když jsme byli se zdroji v osobním kontaktu, necítili se na to nám dokumenty předat."
Anonymita tak má usnadnit vynášení informací, které ovšem Brussels Leaks budou ověřovat. Kromě toho radí potencionálním zdrojům, jak zůstat v práci a na internetu v bezpečí anonymity.
Podle online listu euobserver.com hodlají v blízké době vypustit první várku dokumentů o dopravním a energetickém sektoru, ve kterých se Evropská komise snaží dosáhnout větší otevřenosti i odolnosti a ve kterých se pochopitelně točí velké peníze.
Dezertéři z WikiLeaks
Větší ambice má německý projekt OpenLeaks, jehož zakladatelé dříve odešli z WikiLeaks kvůli neshodám s Assangem. Sám o sobě nebude shromažďovat dokumenty či data, ale bude poskytovat technologii, kterou si kdokoli může umístit na webové stránky. Zdroje si vyberou, kam úniky poskytnou, bude pak na oslovených médiích, neziskovkách, odborech a dalších, jak s dokumenty naloží.
„OpenLeaks umožní whistleblowerům (pracovníkům organizací, co upozorňují na jejich nepravosti - pozn.red.) informací komunikovat přímo s konkrétní organizací, které věří či která by se o konkrétní materiály mohla zajímat," řekl spoluzakladatel platformy Daniel Domscheit-Berg serveru Deutsche Welle. „Ten, kdo dokument dostane, bude mít nejprve nějaký čas, kdy může s materiálem exkluzivně pracovat."
Zdroj dokumentu se rozhodne, zda je to komplexní téma, které by měl někdo seriózně zpracovat, a nebo naopak natolik žhavá informace, že si žádá takřka okamžité zveřejnění. Pokud exkluzivní adresát únik ve lhůtě nezveřejní, dostanou jej další.
„Cítili jsme, že se WikiLeaks ubíraly špatným směrem," řekl Domscheit-Berg BBC. „V jedné organizaci je tam příliš koncentrace moci; příliš zodpovědnosti; příliš úzkých míst."
K takové praxi se ale v prosinci uchýlily i WikiLeaks - diplomatické depeše uvolňují postupně a nejprve je poskytly pěti velkým novinám: španělskému El Paísu, francouzskému Le Mondu, britskému The Guardianu, německému Der Spiegelu a americkým The New York Times. Tyto noviny uniklé dokumenty zpracovávají a rozhodují, co zveřejnit, WikiLeaks je publikuje až na základě jejich analýzy.
Od WikiLeaks odešel někdejší hacker Domscheit-Berg a spol., že se neshodli s Assangem na vnitřním fungování. Šéf totiž držel vše pevně v rukách a ačkoli hlásal transparentnost po celém světě, WikiLeaks samotné byly poměrně neprůhledné a Assange prý sám příliš propagoval svou osobu. „Nemíříme na první stránky," říká šéf OpenLeaks pro BBC. „Pokud něco, naše organizace má pomoci ostatním dostat se tam. Oproti WikiLeaks máme odlišný přístup, nepovažujeme se za jejich soupeře - jsme další vývojové stadium."
Na stránce openleaks.org je zatím jen informace, že se připravuje, měla by se rozjet počátkem příštího roku. Zájemců už prý má dost.
Fenomén úniků na internetu není jen věcí Západní Evropy a USA. Například v Bulharsku vznikl ekvivalent se jménem BalkanLeaks, který se zaměří na organizovaný zločin a korupci vysokých míst, kterými je země neslavně proslulá. Založil ho Atanas Chobanov, Bulhar žijící v Paříži, píše Sofia Echo. „Je spousta lidí, kteří chtějí změnit Balkán k dobrému a jsou připraveni poslechnout výzvu. Podáváme jim pomocnou ruku."
Indonéskou politiku zase chce podle euobserveru očistit IndoLeaks.org, registrovaný z bezpečnostních důvodů v USA. I tak ale stránky postihují výpadky - jak napsal The Jakarta Post, zveřejnily už nějaké citlivé materiály z období diktatury prezidenta Suharta.
