Přesně rok poté, co masový vrah Anders Breivik připravil o život 77 lidí a kdy mnoho Norů prohlašovalo, že nehledě na tuto hrůzu zůstanou tolerantní a vůči cizincům otevřenou společností, zažívají Romové v Oslu krušné časy. Z novin a internetových fór se na ně valí nenávistné příspěvky.
Je to "rétorika charakteristická pro genocidu", nebere si servítky Claudia Lenzová z norského Centra pro studium holocaustu a náboženských menšin. "Je to rétorika, která chce jednoduše upřít lidská práva celé skupině lidí," říká Lenzová německému listu taz.
Míněna je skupina rumunských Romů, kteří žebrají v Oslu. To není zakázáno a dělají to už několik let. Ale letos se pro mnohé Nory stali nesnesitelnými. Pohár tolerance přetekl.
Podle průzkumu veřejného mínění chtějí tři čtvrtiny občanů Norska žebrání zakázat.
Konzervativní starosta hlavního města Fabian Stang na to reagoval pozitivně. Jeden komentář v listu Gdagsavisen se ale rozhořčeně ptal:
"Jsme my Norové už tak daleko, že nenávidíme chudé? Nebyla solidarita jedním ze základních kamenů naší společnosti - a kde je, když je jí opravdu třeba?"
Tuto neděli, kdy si Norsko připomene smutné první výročí teroristických útoků z 22. července, se chce Norsko oficiálně prezentovat jako národ, který jako celek odmítá nenávist a rasismus. Současně jsou sociální fóra a místa na komentáře v novinách na internetu plná nenávistných příspěvků.
"Krysy!" "Cikáni nejsou lidé, ale odpad!" "Rád pomůžu uvázat smyčku na oprátce!"
Severské báje a pověsti o toleranci
Norové nechtějí zakázat ani tak žebrání jako cikány! objevuje se v komentářích. Vinu prý vedle médií nese i policie. Z kontrolovaných 69 Romů se vyklubalo 68 kriminálníků, uvedlo například nedávno policejní ředitelství v Oslu.
Vedle několika ojedinělých krádeží v obchodech se ale zmíněnou zločinností myslely přestupky proti veřejnému pořádku, jako je nedovolené stanování, agresivní žebrání nebo močení na veřejnosti.
Už předloni některá norská média s obavami varovala, že do Osla se chystají tisícové hordy Romů. Také politika přidává polínko do ohně nenávisti, když Romům nepřidělila žádné místo na stanování. Když se začali usazovat v městských parcích, zakročila policie, aby je vyhnala. Minulý týden Romové obsadili park, který se rozprostírá kolem svatostánku Sofienberg kirke uprostřed hlavního města.
Zástupci kostela prohlásili, že jako "politický signál" jsou ochotni Romy na svém pozemku strpět, ale o víkendu ho musejí opustit. Na dalším místě ke stanování, které Romům přidělila policie, začali obratem protestovat lidé, kteří tam bydlí. "Tyhle tady nechceme," říkají sborově.
Naložit do autobusů a odlifrovat...
Uplynulý víkend dopadlo na romský lágr několik odpálených světlic. Nikoho naštěstí nezranily. V souvislosti s incidentem byli zadrženi čtyři muži ve věku 39 až 48 let, informoval norský rozhlas.
Bezdomovecké noviny Folk er Folk se snažily pomoci Romům tím, že několik desítek z nich zaměstnaly jako kolportéry. To ale obratem vyvolalo debatu, zda budou Romové "parazitovat" na štědrém norském sociálním systému. Odpovědné ministerstvo to ale popřelo.
"Deportace," zní recept Sivy Jensenové, předsedkyně norské Strany pokroku (Fremskrittspartiet°; FrP). "Všechny do autobusů a pryč s nimi," dodává. Namísto 11 procent, které tato hodně vpravo situovaná partaj získala v komunálních volbách před dvěma měsíci, se její obliba u Norů mezitím zvýšila na 20 procent.
