Britská prokuratura navrhla zatknout a stíhat ruského podnikatele a bývalého agenta tajné služby Andreje Lugového za vraždu někdejšího ruského tajného agenta Alexeje Litviněnka, který loni zemřel v Londýně na otravu.
Lugovoj vzápětí prohlásil, že je nevinný a že britský krok je politicky motivovaný. Ruská prokuratura vydání Lugového vyloučila a zopakovala, že ruské zákony vydávání ruských občanů nedovolují.
"Dospěl jsem k závěru, že policií zaslané důkazy jsou dostačující k obvinění Andreje Lugového z vraždy Litviněnka jeho úmyslným otrávením," řekl na mimořádné tiskové konferenci v Londýně generální prokurátor Ken Macdonald.
Také sdělil, že již požádal příslušné služby, aby vydaly mezinárodní zatykač a zahájily proces k vydání Lugového z Ruska do Británie, aby zde byl postaven před soud a obžalován z tohoto "ohromně vážného zločinu".
Navzdory tomu, že ruská legislativa neumožňuje vydání ruských občanů ke stíhání do zahraničí, britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová vyzvala Moskvu, aby byla vůči požadavkům prokuratury vstřícná.
"Jde o vážný zločin. Hledáme a očekáváme plnou spolupráci ruských úřadů v zájmu postavení Lugového před britskou justici. Tyto žádosti byly s veškerým důrazem předány ruskému velvyslanci, který byl dnes pozván na (britské) ministerstvo zahraničí," prohlásila šéfka britské diplomacie.
Mluvčí britského premiéra Tonyho Blaira ujistil, že vláda posuzuje případ "s veškerou vážností" a že ve vztahu k Moskvě bude bez ohledu na politické a ekonomické zájmy usilovat o respektování mezinárodního práva. "Vražda je vražda," zdůraznil mluvčí.
Sám Lugovoj ruským agenturám řekl, že "Litviněnka nezabil". "Mohu jen vyjádřit oprávněnou nedůvěru vůči takzvaným důkazům shromážděným britskými soudními úředníky," uvedl podnikatel. Návrh britské prokuratury je podle něj "politicky motivovaný".
Naděje na vydání Lugového je mizivá
Lugového advokát Andrej Romašov zatím o obvinění nic neví. "Žádné písemné ani ústní oznámení o tom, že by byl můj klient v této věci obviněn, jsme nedostali," řekl agentuře Interfax.
Lugovoj zároveň uvedl, že učiní prohlášení, které vyvolá mezi Brity "senzaci" a "zásadně změní" vnímaní událostí, které se "staly v uplynulých letech v Británii kolem některých osob ruského původu".
Žádost o extradikci byznysmena zatím nedostala ani ruská generální prokuratura. "Podle ruské ústavy nemohou být ruští občané vydáni do zahraničí k výkonu spravedlnosti a Lugovoj je ruským občanem," řekl agentuře RIA Novosti zdroj z prokuratury. Lugovoj prý žil v poslední době trvale v Rusku, kde mohou vyšetřovat pouze ruské orgány.
Lugovoj se s Litviněnkem sešel v Londýně krátce před tím, než bývalý agent a kritik Kremlu Litviněnko onemocněl. V londýnské klinice pak 23. listopadu Litviněnko podlehl otravě vzácným radioaktivním izotopem, poloniem 210. V prosinci Lugového v Moskvě vyslechli britští vyšetřovatelé a podle britských médií se již tehdy stal jedním ze dvou hlavních podezřelých. Tím druhým byl ruský podnikatel Dmitrij Kovtun, který se setkání v Londýně také zúčastnil.
Lugovoj (na snímku vpravo) začátkem roku označil podobná obvinění za lživá. Rusko už dříve oficiálně sdělilo britským vyšetřovatelům, že žádný obviněný Rus nebude vydán k trestnímu stíhání do ciziny. Oficiální činitelé v Rusku jsou přesvědčeni, že za vraždou je Litviněnkův mecenáš a politický protivník prezidenta Vladimira Putina Boris Berezovskij, který žije v Londýně v azylu.
Média koncem loňského roku citovala z dopisu, který Litviněnko napsal před svou smrtí a ve kterém obviňoval ze své vraždy pozvolnou a nevyléčitelnou otravou ruské tajné služby a prezidenta Vladimira Putina. Moskva toto obvinění označila za směšné.
Vdova po Litviněnkovi Marina podala v pondělí stížnost na Rusko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Uvedl to její advokát. Rusko podle něj porušilo některé články úmluvy o lidských právech, například článek hovořící o právu na život. Rozhodnutí britské prokuratury Litviněnková údajně uvítala.
Případ od začátku poškozuje vztahy mezi Londýnem a Moskvou a úterní oznámení tyto vztahy ještě zhorší, usoudil Reuters.
Britský týdeník News of the World v neděli tvrdil, že ministryně Beckettová ještě nedávno vyvíjela tlak na britskou prokuraturu s cílem zabránit stíhání Lugového a Kovtuna, aby zabránila dalšímu zhoršení vztahů. Macdonald podobné tlaky ihned popřel ve veřejném prohlášení.
Chronologie případu
2006
1. listopadu - Litviněnko se v londýnském hotelu Millenium setkal s bývalými ruskými tajnými agenty a podnikateli Andrejem Lugovým, Dmitrijem Kovtunem a Vjačeslavem Sokolenkem; v jedné japonské restauraci se také sešel s italským bezpečnostním expertem Mariem Scaramellou, který mu měl předat informace o vraždě ruské novinářky Anny Politkovské. Několik hodin poté byl Litviněnko přijat se zdravotními potížemi v nemocnici v severním Londýně.
17. listopadu - Litviněnko byl kvůli zhoršení stavu převezen do University College Hospital a byla mu poskytnuta policejní ochrana.
20. listopadu - Litviněnka, který přišel o vlasy a dramaticky ztratil na váze, lékaři přesunuli na jednotku intenzivní péče. Ruská vláda důrazně popřela, že by měla cokoli společného s onemocněním svého bývalého agenta.
23. listopadu - Litviněnko ve večerních hodinách zemřel. Krátce před smrtí obvinil ze svého konce ruského prezidenta Vladimira Putina. Také Litviněnkova manželka a přátelé, mezi nimi i ruský oligarcha Boris Berezovskij, obvinili Putina, že stál za smrtí Litviněnka.
24. listopadu - Podle britských úřadů souvisí Litviněnkova smrt s přítomností radioaktivního izotopu polonia 210. Putin zpochybnil věrohodnost Litviněnkova prohlášení; případ označil za tragédii, která byla použita k politickým provokacím; podle Putina neexistují důkazy, že známý kritik Kremlu zemřel "násilnou smrtí".
25. listopadu - Na obou místech schůzek z 1. listopadu a také v Litviněnkově bytě byla zjištěna zvýšená hladina radioaktivity. Izotop polonia 210 byl poté nalezen v několika zemích a také na palubě několika letadel.
30. listopadu - V Londýně začalo vyšetřování Litviněnkovy smrti.
1. prosince - V Londýně byla provedena pitva ostatků Litviněnka. Hospitalizován byl Scaramella, v jehož těle se našlo v menší míře polonium.
4. prosince - Kauza Litviněnka se dostala na půdu EU, když britský ministr vnitra John Reid informoval své evropské kolegy o postupu šetření. Do Moskvy přiletěli britští vyšetřovatelé, aby prověřovali "ruskou stopu". Litviněnkův otec potvrdil, že syn krátce před smrtí konvertoval k islámu a chtěl být pohřben podle muslimského rituálu.
6. prosince - Britská policie oznámila, že smrt Litviněnka vyšetřuje jako vraždu.
7. prosince - Litviněnko byl pohřben v Londýně. Soukromého obřadu se zúčastnila jen jeho rodina a nejbližší přátelé. Ruská generální prokuratura oznámila, že zahájila vyšetřování otravy Litviněnka a také pokusu o vraždu Kovtuna, který byl hospitalizován kvůli otravě radioaktivní látkou.
10. prosince - Německé úřady potvrdily, že radioaktivní stopy objevené německou policií na dvou místech, kde se v Hamburku a v okolí pohyboval Kovtun, byly způsobeny poloniem.
2007
11. ledna - Britská agentura pro ochranu veřejného zdraví oznámila, že kvůli poloniu bylo testováno kolem 600 lidí (kolem 450 z nich v jiných 48 státech).
31. ledna - Scotland Yard ukončil vyšetřování vraždy Litviněnka.
6. února - Berezovskij oznámil, že Litviněnko podezíral z podání jedu Lugového, s nímž se scházel.
22. května - Britská prokuratura navrhla zatknout a stíhat ruského podnikatele a bývalého agenta tajné služby Lugového za vraždu Litviněnka.
Foto: archiv, AP
