Představitelé Evropské unie se připravují na úterní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve chvíli, kdy se na Ukrajině dál prohlubuje politická krize. Summit EU-Rusko tentokrát nemá být jen další podobnou schůzkou. Užší formát a kratší doba jednání mají přinést skutečně "strategický dialog" nad vzájemnými problémy nejen v geopolitické oblasti, ale třeba také v otázkách obchodu.
Podle významného unijního diplomata sílil v posledních měsících v Bruselu pocit, že summit "nemůže být jen 'byznys jako vždycky' o hospodářských otázkách". Změněn byl proto formát schůzky, místo dvou dnů jednání delegací jen dvě či tři hodiny intenzivní a otevřené "strategické diskuse" na nejvyšší úrovni.
V pořadí 32. summit EU-Rusko se měl původně konat už v prosinci, tehdy ale nebyl nalezen vhodný termín. Vztahy bloku a Moskvy jsou podle všeho jen pár dní před začátkem zimní olympiády v černomořském letovisku Soči na nejnižší úrovni od rusko-gruzínské války v roce 2008.
Unii budou zastupovat předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním členských zemí, spolu s šéfkou diplomacie Catherine Ashtonovou. Putina doplní jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov.
EU má dva body, které by chtěla dát Moskvě jasně najevo. V ukrajinské otázce je Brusel přesvědčen, že tamní nynější složitá situace má původ v ruském tlaku na kyjevskou vládu, aby před loňským summitem ve Vilniusu zmrazila podpis asociační dohody s Evropskou unií.
Ruští diplomaté v Bruselu naopak v minulých dnech připomínali cesty unijních politiků do Kyjeva, kde někteří z nich navštívili opoziční akce. Moskva a unie se tak z tlaku na Ukrajinu obviňují vzájemně.
Podle EU měl ruský tlak oficiálně především hospodářské důvody plynoucí z obav, které Rusko mělo z připravované smlouvy o volném obchodu mezi Ukrajinou a EU, jež s asociační dohodou souvisela. Ruské názory na smlouvy mezi EU a Ukrajinou přitom dnes vysoký zástupce EU označil před novináři za "extrémně neinformované".
"Ono to ale není tak komplikované, není to raketová věda," poznamenal. Smlouvy o volném obchodu podle něj může mít země s libovolnými partnery a nijak to neohrožuje prohlubování obchodních vztahů jinde.
Diplomat připomněl, že EU má nyní například podobnou obchodní smlouvu s Kanadou bez toho, že by to nějak ničilo hospodářství Spojených států.
Jinou věcí je podle diplomata naopak případný vstup Ukrajiny do chystané celní unie, kterou Moskva připravuje s Kazachstánem a Běloruskem.
Z kroku plynoucí sjednocení celních tarifů pak už zemím znemožňuje svobodné uzavírání zásadních smluv o volném obchodu s třetími partnery.
Ačkoliv diplomat zmínil, že případné sankce unijních zemí proti představitelům ukrajinské vlády prezidenta Viktora Janukovyče, jsou jednou z možností, které má unie na stole, snaží se podle něj EU nyní především přispět ke zklidnění situace v zemi a nastartování skutečného politického dialogu mezi vládou a opozicí.
S problematikou vztahů k sousedům a partnerům je podle diplomatů také "potřeba vyčistit vzduch" v takových otázkách, jako je postoj k lidským právům či základním svobodám. Kritická evropská pozice k vývoji v Rusku je přitom známá, unijní diplomat dnes připomněl, že také Rusko nedávno kritizovalo situaci v EU.
Druhou významnou otázkou, kterou představitelé EU na summitu nadnesou, je ruské chování v obchodní oblasti. Země, která v roce 2012 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), je nyní nejen významným obchodním partnerem unie, ale také státem s velkým množstvím ochranných opatření. "Jsme silně zklamáni tím, co po vstupu nastalo.
Členství Ruska ve WTO jsme výrazně podporovali.
Měli jsme za to, že je důležité takto silnou ekonomiku v organizaci mít," poznamenal diplomat.
Probírat by se ale měla i témata, kde osmadvacítka a Rusko spolupracují, či spolu alespoň dlouhodobě hovoří, jako je Sýrie či problematika íránského jaderného programu.
