Švédské úřady formálně prohlásily za mrtvého diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů. Wallenberga v roce 1945 zatkla v Budapešti sovětská kontrarozvědka a od té doby je nezvěstný.
Švéd Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédské mise v Budapešti, kam odešel v roce 1944 ve svých 32 letech. V maďarské metropoli během války zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval diplomatické pasy. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším dvacet tisíc Židů.
Konec švédského diplomata je zahalen tajemstvím. V lednu 1945 ho v Budapešti zatkla sovětská kontrarozvědka. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat ale zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947. Mnozí historikové ale tuto verzi zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté.
Rusové potřebné archivní dokumenty zatím nezpřístupnili, a doba a okolnosti Wallenbergovy smrti tak nadále zůstávají nejasné.
Švédský daňový úřad, který registruje narození a úmrtí občanů, podle dnešní zprávy listu Expressen prohlásil Wallenberga za mrtvého. Za oficiální den jeho smrti označil 31. červenec 1952 a to na základě praxe, podle které za mrtvého úřady prohlašují osoby pět let po jejich zmizení. Datum tak úřad vztáhl k poslední informaci o Wallenbergovi ze Sovětského svazu.
Po druhé světové válce se Wallenberg stal nejen pro Švédy a Židy hrdinou a legendou. Mimo jiné byl posmrtně oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.
