Zádrhel? Brexit musí odsouhlasit i parlament, rozhodl soud

Britský nejvyšší soud poměrem hlasů osm ku třem rozhodl, že vláda musí mít k zahájení jednání o odchodu země z Evropské unie souhlas britského parlamentu. To by podle pozorovatelů mohlo zpozdit začátek procesu vystoupení z evropského bloku.

Verdikt však nezvrátí výsledek červnového referenda, ve kterém se pro takzvaný brexit rozhodli britští voliči.

Mluvčí premiérky Theresy Mayové v reakci na soudní verdikt uvedl, že to nic nemění na plánech vlády spustit brexit do konce března.

Soud také jednomyslně rozhodl, že k procesu odchodu z EU se už nemusí vyslovovat skotský, severoirský a velšský parlament. Státní zástupce Jeremy Wright uvedl, že je rozsudkem zklamán, ale že se mu vláda podřídí.

Britští poslanci tak podle deníku The Guardian začnou v příštích dnech projednávat zákon, který vládě umožní zahájit s Bruselem rozhovory o odchodu.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v Bruselu řekl, že po rozhodnutí soudu je nyní na britské vládě, aby z něj vyvodila příslušné závěry. "My čekáme na formální oznámení (britského záměru odejít), takže nebudeme komentovat věci týkající se vnitřního právního či ústavního pořádku členských zemí," podotkl mluvčí. Opakovaně odmítl odpovědět na otázku, zda je z právního hlediska možné případnou notifikaci podle článku 50 unijní smlouvy následně odvolat.

Očekává se, že parlament bude výsledek lidového hlasování respektovat. Labouristická opozice ale už dříve uvedla, že bude usilovat o to, aby poslanci měli šanci brexitové vyjednávání ovlivnit. To potvrdil i vůdce strany Jeremy Corbyn. Jeho mluvčí sdělil, že labouristé neplánují "zhatit proces spuštění článku 50" smlouvy o EU, který se zabývá ukončením členství. Chtějí ale prosadit takové dodatky k zákonu, které zabrání tomu, aby se ze Spojeného království stal daňový ráj.

Vůdce liberálních demokratů Tim Farron po vyhlášení rozsudku oznámil, že devět poslanců jeho strany bude hlasovat proti spuštění článku 50 a že požaduje další referendum o konečné dohodě Londýna s Bruselem o budoucích vztazích.

Vláda chce zahájit jednání o opuštění EU do konce března, ale spekulovalo se, že by to mohlo být ještě dřív. Premiérka Mayová v nedávném projevu oznámila záměr dosáhnout "tvrdého brexitu", tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur včetně soudního systému. Chce mít kontrolu nad přílivem lidí z unijních zemí a má zájem uzavřít s EU zcela novou celní dohodu.

Na britskou justici se kvůli brexitu obrátili investiční manažerka Gina Millerová a kadeřník Deir Dos Santos, kteří argumentovali tím, že brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí Evropské unie. To se podle navrhovatelů nemůže stát bez souhlasu parlamentu. Za pravdu jim dal už soud nižší instance.

"Je to vítězství demokracie a právního státu," řekl Dos Santosův advokát. Millerová v prohlášení mimo jiné uvedla, že verdikt poskytuje právní jistotu založenou na demokratickém procesu a také právní základ pro vládu, aby mohla proces odchodu z EU zahájit.