Česká republika patří v Evropské unii k zemím, kde žije poměrně málo cizinců. Loni tvořili občané jiných zemí Evropské unie 1,4 procenta obyvatel ČR a další 2,6 procenta populace byli mimounijní cizinci. V obou případech to je pod průměrem EU. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
V celé unii loni bylo 34,3 milionu cizinců, tedy 6,8 procenta obyvatel 27 zemí EU. Z toho bylo 13,6 milionu občanů EU, kteří žili v jiném členském státě a tvořili tak 2,7 procenta obyvatel unie. Cizinci ze států mimo EU se tak podíleli na evropské populaci 4,1 procenta.
V absolutních číslech je nejvíc cizinců v Německu - 7,4 milionu lidí, tedy devět procent obyvatelstva. Následuje Španělsko (5,6 milionu lidí, 12 procent obyvatel), Itálie a Británie (po 4,8 milionech, osm procent obyvatel) a Francie (3,9 milionu cizinců, kteří tvoří šest procent obyvatel). V těchto státech žijí tři čtvrtiny všech cizinců v EU.
Největší podíl cizinců má Lucembursko, kde cizinci tvoří 44 procent obyvatel. Převážně jde o občany jiných zemí EU, kteří v Lucembursku pracují. Následuje Kypr (20 procent cizinců), Lotyšsko a Estonsko (po 16 procentech).
V případě obou pobaltských států ovlivňují významně situaci obyvatelé bývalého Sovětského svazu, především Rusové, kteří zde žijí, ale nemají místní občanství.
Podíl cizinců je nejmenší v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku a Litvě, kde jich je méně než jedno procento.
V ČR bylo loni 423 tisíc cizinců, tedy asi čtyři procenta populace. Z toho 151 300 pocházelo z jiných států EU (1,4 procenta obyvatelstva). Mimounijní cizinci tvoří 2,6 populace ČR. Relativně méně cizinců je v deseti státech EU.
V debatách na webu a sociálních sítích v západní Evropě bývá Česko občas zmiňováno jako místo, kam se budou moci jednou uchýlit ti, kdo se budou cítit utlačování šířícím se islámem na starém kontinentě.
