Španělská obec Castrillo Matajudíos, jejíž název obsahuje výzvu k zabíjení Židů (matajudíos), možná změní své jméno staré zhruba 500 let. Rozhodne o tom za měsíc v obecním referendu jejích 56 obyvatel, kteří jsou oprávněni volit.
"Když dnes lidé slyší o Castrillo Matajudíos, volají: 'Co je to za vesnici? Zabíjejí tam Židy.'," řekl starosta města Lorenzo Rodríguez, který hlasování sám inicioval.
"Někteří vesničané, podnikatelé, jezdí do Izraele a snaží se vyhnout tomu, aby ukazovali své pasy. Je to název, který je dnes nepřijatelný," dodal.
Pokud obyvatelé obce, ležící nedaleko Burgosu v severním Španělsku, změnu názvu odsouhlasí, mohou si vybrat jiný, například Mota de Judíos (Židovský vrch). Tak se i ves ve skutečnosti nejspíše původně nazývala, než bylo její jméno v pohnutých dobách zkomoleno.
Obec vznikla prý v roce 1035, když se skupina Židů na zmíněný vršek uchýlili poté, co byli vyhnáni ze svých domovů z jiných částí země a oloupeni o svůj majetek. Po roce 1492 byla část z nich opět vyhnána poté, co král Ferdinand II. Aragonský a královna Isabela Kastilská nařídili vyhnání všech Židů, kteří odmítli konvertovat ke katolicismu.
Ti, kteří se podrobili, mohli podle některých spekulací přispět ke změně názvu, aby tak prokázali, že to s odpadlictvím myslí vážně. Jde ovšem o spekulace, protože prvním písemná zmínka o vesnici je z roku 1623.
S názvem "zabíjení Židů" je spojeno v severošpanělském Leónu i popíjení vinného punče podobného sangríi před Velikonoci. "Zabíjet Židy" (matar judíos), tedy popíjet, mělo být patrně symbolickou pomstou za ukřižování Ježíše.
Podle historiků žilo ve Španělsku před rokem 1492 na 200 tisíc Židů. Kdo odmítl se stát křesťanem a zároveň opustit zemi, byl popraven nebo upálen zaživa.
Španělská vláda, aby smyla tuto "historickou chybu", se nyní snaží usnadnit udělení občanství potomkům španělských, tedy sefaradských Židů.
