Nobelovu cenu za mír pro rok 2007 získal bývalý americký viceprezident Al Gore. Gore získal cenu společně s Mezivládním panelem klimatických změn (IPCC). Oznámil to Nobelův výbor v Oslu. Český prezident Václav Klaus jeho ocenění kritizuje. Exprezident Václav Havel naproti tomu udělení ceny jednoznačně uvítal.
Kdo je Al Gore? Profil čtěte zde
O Goreových omylech čtěte zde
Gore byl letos nejčastěji tipovaným favoritem ze 181 nominovaných kandidátů, z toho 35 organizací. Podle severských komentátorů by Goreovo ocenění bylo uznáním jeho úsilí o zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Zároveň byl ale tipován i proto, že je hlasitým kritikem politiky nynějšího amerického prezidenta George W. Bushe.
Ohlasy z Čech |
|
Petr Machálek, Hnutí Duha „Práce, kterou vědci z panelu i Gore udělali, skvělé ocenění rozhodně zaslouží. ...Nobelovu cenu dostávají hlavně vědci, takže je sympatické, pokud letos i titul za mír připadne vědecké instituci za její společenskou roli. ...Gore je excelentním příkladem politika, který místo další kariéry raději vytáhl jeden konkrétní vážný problém a soustředil svoji váhu na jeho řešení." |
Jan Pretel, klimatolog Nedá se říct, že Gore dělá chyby. Z nejistých předpovědí, jako například nárůst teploty, zaplavení Manhattanu, tání ledovců, vybírá ty nejkatastrofičtější scénáře a ty předkládá veřejnosti. V podstatě ale nemystifikuje. Rozhovor s Janem Pretelem čtěte zde |
Mezi kandidáty na prestižní ocenění byli letos i boxerská legenda Muhammad Ali, který v rámci OSN bojuje za práva dětí v různých částech světa, nebo finský exprezident Martti Ahtisaari.
Udělení ceny Goreovi většina světa hodnotí pozitivně. Předseda Evropské komise José Barroso označil Goreovu práci za inspiraci pro politiky i prosté lidi. Podobně reagoval také britský ministerský předseda Gordon Brown. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzdvihl výsledky činnosti IPCC, díky nimž "bylo potvrzeno bez jakýchkoli pochyb, že ke změnám klimatu dochází a značná část z nich je způsobena lidským počínáním".
Mezi obdobné hlasy se zařadil i bývalý prezident Havel, který považuje rozhodnutí za neobyčejně šťastnou volbu, protože je v zájmu světa a jeho budoucnosti naslouchat podobným hlasům. Stephanie Tunmoreová z mezinárodního ekologického hnutí Greenpeace věří, že ocenění práce IPCC a bývalého amerického viceprezidenta Nobelovou cenou bude mít dopad na přípravu jednání o prodloužení Kjótského protokolu, která se uskuteční letos v prosinci. Podle českého ministra životního prostředí a šéfa zelených Martina Bursíka Gore "jako viceprezident Spojených států vložil veškerou autoritu do propagace ochrany klimatu a udělal pro prosazení tématu nejvíc ze všech politiků".
Oteplování? Nejhorší krize, které svět čelí
Albert Gore byl v letech 1993-2001 americkým viceprezidentem a již při svém působení ve vládě prezidenta Billa Clintona se zabýval ochranou životního prostředí. Po těsné prohře v prezidentských volbách s Georgem Bushem v roce 2000 přednáší po celém světě o problematice globálního oteplování, které označuje za "nejhorší krizi, které svět nyní čelí". Autor několika knih a aktér oscarového dokumentu o globálním oteplování se stal za svoji ekologickou iniciativu držitelem letošní Nobelovy cenu za mír.
Devětapadesátiletý Gore argumentuje především ústupem ledovců či důsledky stoupající mořské hladiny. Podle jeho kritiků až dogmaticky odmítá, že by vědci o problému pochybovali a že by mohlo jít o pouhý cyklický jev nezávislý na lidském jednání. Jako řešení krize, která by podle něj mohla skončit "zánikem civilizace", nabízí změnu civilizačních návyků, především snižování spotřeby fosilních paliv. "Musíme přestat s ukládáním 70 milionů tun odpadu formou globálního oteplování do atmosféry každý den," říká. Jako první krok ke změně klimatu Gore lidem doporučuje pořízení ekologických žárovek a automobilů.
Nesouhlas s jeho tvrzeními v minulosti vyjádřil například český prezident Václav Klaus, který loni v září prohlásil, že globální oteplování způsobené lidmi je "nesmyslná fikce". Letos v březnu ve shodě s českým prezidentem zpochybnili závěry Gora také někteří republikánští poslanci. Mezi svými obdivovateli, včetně mnoha hollywoodských hvězd, se však Gore může cítit jako celebrita. Jeho přednášky jsou vyprodané a provází je zvýšená mediální pozornost.
Ekologii se začal výrazněji věnovat na konci 80. let. V roce 1992 například vedl americkou delegaci na ekologickém summitu v Riu, kde prohlásil, že "záchrana životního prostředí musí být ústředním organizačním principem světa po skončení studené války". Ve stejném roce vyšla jeho kniha Země na misce vah: Ekologie a lidský duch (česky v roce 2000) a Gore byl i ústřední postavou dokumentárního snímku Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima, který letos získal prestižního Oscara a ve kterém Gore upozorňuje na problematiku globálního oteplování. Dobře se prodává i stejnojmenná kniha. Gore se letos také podílel na pořádání série koncertů s názvem Live Earth, které měly zvýšit povědomí o hrozbách klimatických změn.
Závěry oscarového dokumentu tento týden zpochybnil britský soudce, podle kterého snímek obsahuje celkem devět vědeckých omylů a závažných opomenutí. Soudce Michael Burton, který jinak zdůraznil, že v obecné rovině jsou Goreovy závěry správné, dokument zkoumal na podnět pracovníka jedné britské školy, který se vzbouřil proti plánu promítat snímek studentům. Slávu Oscara také pošramotila jedna neznámá nezisková organizace, která ukázala obrovské účty Gorea za spotřebu energie. Goreova rodina vlastní několik domů, kritizované sídlo v Nashvillu má 20 místností, bazén a elektrickou bránu. Elektřinu se však rodina snaží získávat z obnovitelných zdrojů.
Letos vyšla další Goreova kniha The Assault on Reason (Útok na rozum), ve které se pouští do tvrdé kritiky Bushovy vlády. Právě Bush ho v roce 2000 porazil v prezidentských volbách velice těsným rozdílem díky specifickému systému, ačkoli Gore měl větší počet hlasů. A vydání knihy někteří politologové označili za skrytý počátek kampaně Gorea před prezidentskými volbami v roce 2008. Gore návrat do politiky nevyloučil.
Foto: Reuters, ČTK/AP
