Býval džihádistou. V 80. letech bojoval v Afghánistánu proti Sovětům, později spolupracoval s Usámou bin Ládinem. Dnes je Noman Benotman expert na radikalizaci muslimů a islamismus. Porazit tuto ideologii podle něho potrvá desítky let. Evropa se musí připravit na další útoky.
Pocházíte z Libye. Jako džihádista jste se zapojoval do odporu proti Kaddáfího režimu. Ještě předtím jste se účastnil války v Afghánistánu. Jak se dnes díváte na svou minulost? Litujete něčeho, co jste dělal?
Ani ne, pokud jde o Afghánistán, tam jsem byl vlastně osvoboditelem. Nemůžu za to, co se děje teď. Tehdy nebyl žádný Islámský stát. Byla to válka za osvobození země, kterou obsadil Sovětský svaz, měli jsme podporu západního světa i arabských zemí. Byl jsem tam bojovat za spravedlivou věc. Nikomu jsem tam neublížil. Šlo o to, odstranit hrozbu. Nebylo to tak, že jste někam přišel a zastřelil pár lidí, byla to věc strategického významu.
Jste velkým kritikem Baracka Obamy a Hillary Clintonové, tvrdíte, že jejich rozhodnutí v Libyi posílila islamisty. Platí to pro celý Blízký východ?
Ano. Oni byli pohroma, o tom jsem přesvědčen. Obama strávil osm let tím, že o věcech přemýšlel, nic nedělal. A takhle k tomu nemůžete přistupovat. Buď se do toho zapojíte, nebo ne. Mohl blízkovýchodním lídrům vzkázat: Jsem z toho venku, nic od Spojených států nečekejte. Když se ale chováte takhle... Jeho názory a politika usilující o přenesení demokracie na Blízký východ se ukázaly během arabského jara jako špatné. Výsledkem byl naprostý chaos, katastrofa. Máte tam více extremistických skupin, nárůst radikálních hodnot ve spoustě zemí. Clintonová si myslela, že v Sýrii může nepřímo použít teroristickou skupinu a dodat jí zbraně k tomu, aby svrhla Asada. To on byl nepřítel, takže Islámský stát mohl být klidně pár let přítelem.
Jak by si teď měl na Blízkém východě počínat Donald Trump? Obáváte se jeho politiky?
Pokud jde o Trumpa, nejsem optimista. Myslím, že nemá zkušenosti, jaké americký prezident potřebuje, aby se mohl míchat do blízkovýchodních záležitostí. Většina jeho prohlášení ničemu nepomáhá. Bojím se, že se tam vrhne, aniž by přemýšlel. Udělá něco tady, něco tamhle, tuhle něco zničí, tamhle nadělá binec. A konec. Je ale jedna věc, k níž je pevně odhodlaný - zničit Islámský stát, doslova. Myslím, že pro to udělá vše, co bude moci. To je ta pozitivní stránka. Negativní věc je to, jak to udělá. Obávám se, že půjde ve stopách George W. Bushe.
Máte na mysli vyslání pozemních sil?
Ano. Tehdy to byly samé silácké výroky a region je pořád v plamenech. Ministr obrany Mattis je sice velký profesionál, ale hlavní rozhodnutí budou na prezidentovi a toho se trochu obávám.
V 90. letech jste byl v kontaktu s Usámou bin Ládinem. Potom jste se ale od džihádistického hnutí odvrátil. V roce 2010 jste napsal bin Ládinovi otevřený dopis, ve kterém jste uvedl, že strategie al-Kajdy selhala, a apeloval jste na něj, aby se zřekl násilí. Říkáte, že bin Ládin nebyl takový stratég, jak si někteří myslí. Jaký tedy byl?
Řekněme to takhle, bin Ládin nebyl čtyřhvězdičkový generál. Byl to ale charismatický lídr, který inspiroval lidi a dokázal s nimi manipulovat. V rámci islamistického hnutí byl výjimečný. Nehledě na to, kolik zabil po ve světě civilistů a že kvůli al-Kajdě protekla spousta krve, jej mnozí považují za myslitele, protože se v devadesátých letech postaral o velký obrat. Neútočme na místní vlády, ale na Američany a Západ, říkal. To trvá dodnes.
A jaký byl v osobní rovině?
Byl hrozně tvrdohlavý, občas se choval jako idiot. Když byl o něčem přesvědčen, bylo těžké mu to rozmluvit. Prostě věřil své pravdě, ale člověk mohl poznat, že to povede k neštěstí. Mnohokrát jsem se s ním hádal a často mu prostě došly argumenty. Dodnes žijí lidé, kteří to mohou dosvědčit. Myslím, že věřil, že je vyvolený. Aby vedl muslimy a naplnil jejich osud.
CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 13. ÚNORA 2017.
