Povstání v Tibetu. Nejprve demonstrovali jen mniši, pak se přidal lid. V Tibetu, anektovaném Čínou roku 1951, se před olympijskými hrami v Pekingu vzedmul protest. Poté, co se demonstrace v hlavním městě Lhase rozšířily a lidé volali po návratu dalajlamy, poslalo tam čínské vedení ozbrojené síly. Následovaly pouliční bitky, rabování a lynčování.
Bitky, hořící auta a první mrtví v metropoli Tibetu
Čína versus dalajlamova klika, svědectví Čecha z Tibetu
Tibetští jezdci na koních útočí na čínské město
Sebevědomý Peking o Tibetu mluvit nechce
Utajovaná válka tibetské armády s Čínou
Fanoušek dalajlamy Gere jede do Tibetu. Sorry, Číno
Čína: Dalajlama chce feudalismus a Velký Tibet
Záhada. Tým s pochodní potkal na Everestu horolezce
Exiloví Tibeťané jednají o budoucnosti Tibetu
Z Tibetu se do světa dostává o okolnostech rebelie a jejím potlačení jen málo informací. Čínská cenzura média omezuje, či jim přímo brání ve zpravodajství (vyjma čínských státních sdělovacích prostředků).
Nemnoho informací, fotografií a videonahrávek, které se dostanou ven, vyvolá ve světě novou vlnu solidarity s Tibetem. Její dopady na Peking jsou ovšem minimální. Rebelie je potlačena, nespokojenci zpacifikováni a část jich končí na dlouhé roky v žalářích.
Země se 12. května 2008 v jihočínské provincii S'-čchuan zachvěla tak jako dosud nikdy. Nedlouho před olympijskými hrami v Pekingu zasáhla Čínu ohromná přírodní katastrofa, při níž zahynulo nejméně 70 tisíc lidí. Na rozdíl od cyklonu v Barmě (Myanmě) reaguje Peking rychle a vysílá do oblastí tragédie mimo jiné 130 tisíc vojáků.
Trosky v čínském městě vězní nejméně 18 tisíc lidí
Vládci Číny se mění. I v přístupu ke katastrofám
Zasypaní školáci v Číně: naděje klesá, zbývá zoufalství
Účast světa s Čínou. Vše zlé k něčemu dobré
Čína: mnoho mrtvých při zemětřesení obětí stavebního boomu
Zemetřesení pomáhá zlepšit image čínské armády
Sirotci po zemětřesení najdou snadněji nový domov
Oproti dřívějším přírodním katastrofám se vláda nesnaží následky zemětřesení zamlčovat nebo bagatelizovat. Sám čínský premiér Wen Ťia-pao vyjel do oblasti katastrofy, lezl po troskách a utěšoval příbuzné obětí. Na místě jsou i stovky novinářů. Děsivý rozsah tragédie a přístup čínského vedení k ní přinášejí Pekingu vlnu mezinárodních sympatií.
Pro tamní vládu to znamená jisté ulehčení v době, kdy si krátce před zahájením olympiády vysloužila ve světě kritiku za politiku vůči Tibetu.
Olympijská štafeta jako překážkový běh. Během několika měsíců před zahájením olympiády v Pekingu 8. srpna 2008 vyrazila kolem světa jako vyslanec Číny olympijská pochodeň. Plánovaná „Cesta harmonie" se ale pro Peking stala na týdny noční můrou, trapným podnikem. Téměř kdekoli se oheň z Olympie objevil, stal se vítanou záminkou k protestům proti Číně.
Olympijská pochodeň v Londýně přestála útok minimaxem
Peking: Útoky na olympijskou pochodeň zločinem
Pomohli rozpoutat iráckou válku, teď lobbují za Peking
Dalajlama odsuzuje útoky na olympijský oheň
Olympijská štafeta v Thajsku k radosti Pekingu
Číňanka chránící pochodeň: od anděla ke zrádkyni
U olympijské štafety převzala Čína strategii svých kritikůHlavně v západních zemích muselo štafetu chránit masivní nasazení policie. V Paříži se domonstrantům podařilo pochodeň několikrát uhasit. Muži v modrých sportovních úborech (paradoxně od jednoho z největších sponzorů her), kteří pochodeň po celou dobu buď na ulicích nebo v zákulisí doprovázeli, patřili k čínským speciálním jednotkám. Vynervovaní organizátoři trasu štafety měnili a zkracovali.
Olympiáda v Pekingu začala spektakulární show v Ptačím hnízdě, olympijském stadionu v Pekingu, 8. 8. 2008 osm minut po osmé hodině večerní. S pětinásobným šťastným číslem Číňanů v kapse musí jít přece všechno hadce, věřili pořadatelé. Uvádí se, že na prezentaci své hospodářské a sportovní potence vynaložila říše středu při olympiádě zhruba 42 miliard dolarů.
Foto: AP, Reuters
