Zatímco až do konce druhé světové války obyvatelé USA v průměrné výšce výrazně převyšovali Evropany, dnes je tomu naopak. Podle některých odborníků může být důvodem rozdílný přístup ke zdravotní a sociální péči v Evropě a Spojených státech.
Obyvatelé USA totiž ještě na začátku minulého stoleté byli třetím nejvyšším národem na světě, když osmnáctiletí muži dosahovali průměrné výšky 172 centimetrů. Naproti tomu Evropané byli v průměru o čtyři centimetry nižší. Nyní se ale karta obrátila. Žebříčku nejvyšších národů jednoznačně dominují Evropané, vedení Nizozemci (183 cm), Belgičany, Lotyši a Dány. I mezi ženami jsou nejvyšší Evropanky v čele se "stosedmdesáticentimetrovými" Lotyškami. Údaje pocházejí ze studie magazínu eLife, porovnávající růstové trendy od roku 1914.
Američané a Američanky ale jako by najednou přestali růst. Už v padesátých letech minulého století se jejich průměrná výška zastavila na 178 centimetrech u mužů a 165 u žen. Dnes jsou obyvatelé USA mužského pohlaví v pořadí nejvyšších národů až na 37. místě a ženy dokonce na 42. A důvod?
"Mezi hlavní příčiny zřejmě patří velké sociální rozdíly v americké společnosti. Přes 15 procent Američanů nemělo donedávna ani základní zdravotní pojištění, zatímco na většině území Evropy je minimální sociální a zdravotní ochrana garantována všem," uvedl mnichovský profesor Jan Komlos, jeden ze spoluautorů studie o možné souvislosti mezi tělesným vzrůstem a životními podmínkami lidí. Na studii se kromě německých podíleli i vědci z Princetonské univerzity v USA.
Autoři docházejí k závěru, že právě takové okolnosti, jako je přístup k preventivním vyšetřením dětí, obrátil trend tělesného růstu ve prospěch Evropanů. I když USA patří k nejbohatším státům světa a zdravotnictví je na vysoké úrovni, údajně až čtvrtina Američanů ve velkých městech žije ve velmi špatných hygienických a sociálních podmínkách. A to se týká i dětí nejchudších obyvatel USA.
"Tyto a další faktory zřejmě přispívají k tomu, že USA dnes zaostávají za ostatními vyspělými státy světa nejen v průměrné tělesné výšce obyvatel. Zároveň mají i vyšší novorozeneckou úmrtnost a nižší naději na dožití," tvrdí studie.
Podle expertů přitom nejde o to, že by kvalitní zdravotní péče a dobré sociální podmínky automaticky umožnily lidem vyšší tělesný růst. Každý člověk má určeno v genech, do jaké výšky vyroste. Pokud ale lidé mají zejména v dětství kvalitní stravu a dobrý přístup ke zdravotní péči, jejich potenciál růstu je bezezbytku využitý. Pokud naopak žijí ve špatných sociálních podmínkách, do výšky - určené geny - nedorostou. A to je údajně příčinou, proč mnohem "rovnostářštější" Evropa dnes USA "převyšuje".
I když Američané patří dnes v pořadí nejvyšších národů až do čtvrté desítky, pohled na americké prezidenty může vzbudit mylný dojem, že USA jsou stále zemí vysokých lidí. Obyvatelé Spojených států si totiž do svého čela obvykle, ať už záměrně či náhodou, volí muže vyšších postav. Všichni z posledních pěti amerických prezidentů měřili více než 180 centimetrů. Současný prezident Donald Trump dorostl do výšky 1,88 metru, jeho předchůdce Barack Obama byl jen o tři centimetry menší.
Právě z iniciativy Baracka Obamy vznikla takzvaná Obamacare, tedy zdravotnická reforma, která měla zlepšit přístup ke zdravotní péči pro nejchudší Američany. A tedy možná i přispět k tomu, aby průměrná tělesná výška obyvatel USA mohla opět začít růst. Z původních 16 procent v roce 2010 totiž poklesl počet Američanů bez zdravotního pojištění loni na zhruba polovinu. Obamův nástupce Trump ale považuje zmíněnou reformu za nesmyslný experiment, který neúměrně zvyšuje náklady na zdravotní péči a mohl by vést ke krachu celého systému. Proto současný americký prezident v duchu svých předvolebních slibů usiluje o její zrušení.
Češi patří podle studie magazínu eLife z roku 2016 k nejvyšším národům na světě. Čeští muži figurují se 180,1 centimetry na desátém místě žebříčku, ženy (168) jsou dokonce čtvrté. Za posledních sto let přitom Češky vyrostly o 14 centimetrů.
