Ruský prezident pohrozil roztržením Ukrajiny, bude-li země přizvána do Severoatlantické aliance. Vladimir Putin projevil nebývale razantní postoj na nedávném zasedání Rady NATO - Ruska v Bukurešti, potvrdil polský ministr obrany Bogdan Klich, účastník bukurešťského summitu.
Putin pohrozil, že v reakci na pozvání Ukrajiny do aliance může Moskva iniciovat odtržení východních regionů a Krymu od Ukrajiny, napsal ruský list Kommersant už v pondělí. „Jeho mluva byla tvrdá, jeho vystoupení zarážející pro mnohé," komentoval ministr.
„Přece chápeš, Georgi," obrátil se Putin podle Kommersantu na amerického prezidenta George Bushe, „že Ukrajina není stát! Část území je Východní Evropa a část, a to značná, je dárek od nás." Putin dal jednoznačně na srozuměnou, že bude-li Ukrajina přijata do NATO, přestane existovat, pokračoval Kommersant.
„Poslouchal jsem vystoupení, v němž byly teze, jaké jsem dosud v projevu žádného ruského politika neslyšel, s údivem," přiznává ministr Klich.
Omyl, nebo záměr?
Putin například podle Klicha tvrdil, že 17 milionů obyvatel Ukrajiny jsou Rusové, což se neshoduje se skutečností. Ruský prezident počet ukrajinských Rusů více než dvojnásobně nadsadil.
Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 žije na Ukrajině asi 17 procent Rusů, což je málo přes osm milionů. Shoda číslovek vede k domněnce, že vládce východní říše si popletl miliony s procenty.
Myšlenka, které dal Putin zaznít nebývale tvrdě a navíc na mezinárodním fóru, není docela nová. Po pádu Sovětského svazu a vzniku postsovětských republik se federace nesnadno smiřovala se ztrátou sovětských držav a existoval dokonce koncept „dočasné ukrajinské státnosti", který přinejmenším s návratem východních oblastí Ukrajiny zpět do Ruska počítal.
V souvislosti s úvahami o přijetí Ukrajiny do NATO zaznívá na ruské půdě včetně parlamentní myšlenka na překreslení hranic znovu a čím dál častěji.
Pohyblivé hranice
Nejvíce ukrajinských Rusů žije právě na východě země. Se suverenitou Ukrajiny nejsou často úplně smířeni. Za to, že jsou dnes občany Ukrajiny, vděčí kartografickému kouzlení bolševiků, kteří nejdříve Ukrajinu do Sovětského svazu víceméně násilně včlenili (1917 - 1945) a pak její hranice kreslili, jak se jim právě hodilo (viz mapka v závěru článku).
Od počátku překreslovali hranice už tak ve dvacátém století značně pohyblivé: Své o tom vědí Poláci, jež sověti připravili o Halič (1939; o Halič tehdy právě obnovené Polsko úspěšně válčilo se Sovětským svazem v letech 1919 až 1921), i Čechoslováci, kteří přišli o ukrajinskou Podkarpatskou Rus (1945).
Do té doby ruský poloostrov Krym naopak bolševická administrativa přiřkla Ukrajině v roce 1954. Mínil-li současný pán Kremlu výrokem popírajícím status quo („Ukrajina není stát"), že země v současné podobě je do značné míry státní útvar umělý s nikterak dlouhou historií, nemýlil se.
Foto: Reuters, ČTK, Rzecz Pospolita
