Ukrajinští prokurátoři ve čtvrtek dlouhé hodiny vyslýchali Rinata Achmetova (48), donedávna považovaného za nejbohatšího ukrajinského miliardáře. Novinářům v Kyjevě to řekl mluvčí ukrajinské generální prokuratury. Achmetov vypovídal jako svědek v kauze financování terorismu a nezákonných ozbrojených skupin, uvedl mluvčí.
Podle listu Ukrajinska pravda trval výslech oligarchy šest hodin. Jaký má vlivný Ukrajinec k vyšetřované kauze vztah, prokuratura neuvedla. Po výslechu byl propuštěn.
Achmetov vlastní řadu průmyslových podniků a dolů na neklidném Donbasu, zejména v okolí azovského přístavu Mariupol. Během loňského povstání proti režimu dřívějšího prezidenta Viktora Janukovyče zachovával neutralitu a zdržoval se veřejných projevů. Po zahájení proruské vzpoury vyslal do oblastí postižených ozbrojenými střety několik humanitárních konvojů.
Válka však na Achmetovova aktiva těžce dolehla. Podle agentury Bloomberg se za poslední rok jeho jmění zmenšilo o pětinu. Vypadal dokonce z žebříčku stovky nebohatších lidí světa, kde byl jediným Ukrajincem.
Agentura odhadla koncem loňského roku hodnotu Achmetovova majetku na 10,5 miliardy dolarů (260 miliard korun), což je o 2,4 miliardy méně než v lednu 2014.
O moc, miliardy a přežití
Ukrajinou nezmítá jen občanská válka na východní frontě. I vnitřně je země z různých důvodů rozervaná. Svůj podíl na tom mají mimo jiné spory mezi mocnými miliardáři. Oligarchové si jdou po krku a bojují o nový, jim nejlépe vyhovující řád. Dlouho se zdálo, že jeden muž má v ruce s odstupem nejlepší karty - Achmetov. To už ale neplatí.
Válka v zemi vytvořila zřejmě půdu pro to, že se v mocenských vztazích ukrajinského hospodářství dějí věci dříve jen těžko myslitelné. Kupříkladu útoky proti kdysi nejbohatšímu a svým způsobem nejmocnějšímu Ukrajinci - Rinatu Achmetovovi.
Loni v srpnu například obsadili neznámí ozbrojenci v Doněcku jednu z továren dosud téměř nedotknutelného pána nad ocelovou a uhelnou říší v Donbasu. Na Achmetova, jehož majetek v první půli loňského odhadl Forbes na 12,3 miliardy dolarů (asi 246 miliard korun), však neútočí jen separatisté na východě.
Do jeho rezidence v Kyjevě vnikli loni v létě aktivisté z řad fanoušků expremiérky Julie Tymošenkové a vyzvali oligarchu, aby se rozhodl, pro koho vlastně je.
To je skutečně jeho dilema. Ještě loni platil Achmetov za hlavního financiéra svrženého a uprchlého prezidenta Viktora Janukovyče. V uplynulých měsících na něm bylo patrné, že mu dělá velké potíže rozhodnout se, na koho má vsadit, případně jak vysoko má sázet v mocenském pokeru.
Jestliže zpočátku sympatizoval s východoukrajinskými separatisty, které podle jejich slov financoval, a koketoval s myšlenkou federalizace Ukrajiny, loni v květnu otočil a začal vzývat jednotu země. Podle znalců poměrů i proto, že si chtěl i nadále zajistit některá privilegia pro své podniky, včetně levných přepravních tarifů.
Na stranu nových, nelegitimních vládců v Kyjevě se ale úplně nepostavil, protože podporoval cestu jednání se separatisty. Tím si ovšem udělal nepřátele na obou stranách. A protože odmítl výzvu šéfů samozvané Doněcké lidové republiky, aby neplatil daně Kyjevu, ale jim, začali mu hrozit, že jeho majetky prostě znárodní.
Ve hře oligarchů jde o hodně, protože lidé jako Achmetov nejsou jen tak někdo. Se svým smíšeným koncernem System Capital Management (SMC) zaměstnává kolem 300 tisíc lidí. Do jeho impéria patří doly i ocelárny, telekomunikace a média, vedle toho energetika a banky. Jen jeho uhelné firmy a výrobce elektřiny DTEK kontrolují polovinu ukrajinské těžby uhlí a třetinu trhu s elektřinou.
