Situace na Ukrajině se každou minutou zhoršuje. V pátek ráno zahájily ukrajinské vládní jednotky útok na proruské separatisty na východě země, odpoledne vypukly střety i na jihu. V převážně ruskojazyčném přístavním městě střetli proruští a proukrajinští demonstranti.
"Stoupenci Ruska napadli účastníky pochodu za jednotnou Ukrajinu," napsala ukrajinská agentura Unian; na počátku pochodu prý byl průvod fotbalových fanoušků, k nimž se přidali i lidé s ukrajinskými vlajkami v rukou. Po zpěvu ukrajinské hymny však na průvod zaútočili mladíci s baseballovými pálkami.
Do rvačky se pak zapojilo několik tisíc lidí. "Je již více než deset raněných, zkrvavělé lidi odvádějí z davu," dodala.
Naopak podle ruské agentury ITAR-TASS "masové nepokoje v centru Oděsy vyprovokovalo asi 1500 radikálně naladěných stoupenců kyjevského režimu a fotbalových 'ultras'".
Maskovaní radikálové z Pravého sektoru prý skandují "Sláva Ukrajině!" a "Smrt nepřátelům!". Střetli se však s aktivisty, protestujícími proti uchopení moci na Ukrajině, a žádajícími vyhlášení referenda o federalizaci země a povýšení ruštiny na úřední jazyk.
Ranění jsou podle ITAR-TASS na obou stranách a i mezi policisty, kteří se pokoušejí rozdělit znesvářené tábory. Na ulici začínají vyrůstat barikády.
Vojenská operace proti proruským separatistům ve Slavjansku na východě Ukrajiny postupuje pomaleji, než se původně očekávalo, nadále ale pokračuje. Dnes to prohlásil úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. Ten také řekl, že postup vojáků komplikuje fakt, že ozbrojenci používají lidské štíty.
"Žádáme, aby teroristé, sabotéři a všichni, kteří zvedli zbraně proti naší zemi, aby tyto zbraně složili, vzdali se, propustili rukojmí a opustili (okupované) budovy úřadů," řekl Turčynov. K vojenské operaci dodal, že rebelové se schovávají "za obyvatele" a že "střílí z obytných domů".
Kyjev během dne obvinil separatisty, že záměrně budují střelecké posty v obytných domech, na které nesmí ukrajinští vojáci podle rozkazu opětovat palbu.
Turčynov také zmínil údajné noční incidenty u ukrajinsko-ruských hranic, které se prý pokusili překročit ruští "ozbrojení sabotéři".
Ruská pohraniční stráž, která je součástí tajné služby FSB, Turčynovovo tvrzení o pokusech diverzantů o překročení hranice popřela jako "neodpovídající skutečnosti". "Situace na rusko-ukrajinské hranici zůstává klidná a pod kontrolou," ujistili pohraničníci.
Ukrajinské vládní jednotky dnes zahájily útok na proruské separatisty ve východoukrajinských městech Slavjansk a Kramatorsk, které již po několik týdnů Kyjev neovládá.
Vystrašení Slováci
Na slovensko-ukrajinské hranici stoupá podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka napětí. Rizikem je nejen nárůst počtu nelegálních migrantů ze třetích zemí, ale zejména zvyšující se agresivita a vyzbrojenost převáděčů z ukrajinských organizovaných skupin, citují ministra slovenské weby. Konkrétní čísla, která by dokládala nárůst imigrace, ale nebyla zveřejněna.
Vzhledem k omezené kontrole Ukrajiny nad migračním tokem ze země existuje podle slovenského ministra reálné riziko, že by na hranici mohlo dojít ke konfliktu za užití střelných zbraní. Ministr tak vyjádřil obavy ze současné bezpečnostní situace a připomněl, že ke střelbě na hranici došlo již v minulém roce.
Připustil však, že zatím nebyl zaznamenán nárůst počtu žádostí o trvalý pobyt či udělení víz pro ukrajinské občany. Slovenská policie navíc přijala opatření, aby situaci na hranici zvládla.
Podle Moskvy zabil Kyjev dohodu ze Ženevy
"Zločinci utrpěli značné ztrátry," prohlásil dnes v podvečer k situaci na východě Ukrajiny prozatímní prezident Olexandr Turčynov.
Kyjev dnešní "trestnou operací" na jihovýchodě Ukrajiny zmařil poslední naději na životaschopnost ženevských dohod o vyřešení ukrajinské krize. Podle agentury ITAR-TASS to dnes prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Mluvčí zároveň sdělil, že v oblasti operace se nachází Putinův zmocněnec Vladimir Lukin, s nímž Moskva prý ztratila kontakt. Lukin byl podle Peskova vyslán na východ Ukrajiny ve čtvrtek večer, aby vyjednal propuštění zadržovaných vojenských inspektorů OBSE, mezi nimiž je i jeden Čech. Minulý týden se jich tam zmocnili proruští separatisté a zatím je odmítají propustit.
"Od zahájení trestné operace ruská strana zatím nemůže s Lukinem navázat kontakt," uvedl Peskov. Obvinil přitom Kyjev, že "bojovými letouny ostřeluje civilní sídliště", a vyzval k zajištění bezpečnosti Lukina a ruských i jiných zahraničních novinářů.
"Zatímco Rusko vyvíjí úsilí k uklidnění situace a urovnání konfliktu, kyjevský režim se rozhodl ostřelovat bojovými letouny civilní sídliště, zahájil trestnou operaci, čímž fakticky zmařil poslední naději na životaschopnost ženevských dohod," citoval ITAR-TASS Peskova.
Ukrajinská agentura Ukrinform s odvoláním na ruská média později napsala, že Lukin ve spojení s Moskvou nadále je. "S Lukinem je všechno v pořádku. Kde se vzala ta informace, nevím," sdělila prý Lukinova tajemnice Natalija Mirzuová.
Nad informací o přítomnosti Lukina na východě Ukrajiny se pozastavilo kyjevské ministerstvo zahraničí. Upozornilo, že se tam Putinův zmocněnec vydal bez vědomí ukrajinských úřadů. Šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk upozornil, že v případě zmizení ruské delegace může jít o provokaci již dříve naplánovanou Kremlem.
Mluvčí ale rovněž uvedl, že Putin operativně dostává veškeré informace o vývoji situace na jihovýchodě Ukrajiny "související se zahájením trestné operace s nasazením ozbrojených sil, včetně bojového letectva".
Kyjev obviňuje Rusko, že napjatou situace na jihovýchodě země vyvolalo podněcováním rebelie proruských separatistů a že tam vyslalo své lidi. Moskva ale opakovaně důrazně popřela, že by na ukrajinském území měla jakékoli vojáky či agenty.
Podobně Kreml popíral přítomnost ruských vojáků na území Krymu v době, kdy se tamní proruské obyvatelstvo postavilo proti novému režimu v Kyjevě a rozhodlo o připojení poloostrova k Rusku. Putin později přiznal, že ruští vojáci separatisty zabezpečovali.
Kanada posílá do Polska 50 vojáků
Kanada v rámci odpovědi NATO na ukrajinskou krizi posílá na cvičení do Polska padesát vojáků. V pátek to prohlásil kanadský premiér Stephen Harper. Cvičení ve Świdwině na severozápadě Polska se uskuteční od 5. do 9. května. Kanada také tento týden vyslala do Rumunska šest stíhaček, aby chránily hranici s Ukrajinou.
"Neustálá vojenská agrese režimu (ruského prezidenta Vladimira) Putina a pokračující nelegální okupace Krymu a dalších částí Ukrajiny ohrožuje stabilitu a bezpečnost střední a východní Evropy," řekl Harper.
Kanadský premiér ke zmíněným manévrům v Polsku řekl, že kanadští vojáci budou spolu s polskými a americkými kolegy pod vedením USA nacvičovat seskoky padákem a letecké a pěchotní operace.
NATO kvůli událostem na Ukrajině posiluje bezpečnost své východní hranice. Minulý týden aliance rozmístila své námořní síly v Baltském moři. USA pak do Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska vyslaly celkem 600 vojáků, kteří se zde zúčastní manévrů. Kromě toho k zajištění vzdušného prostoru Pobaltí vyslaly své letouny Británie, Dánsko a Francie.
