Válečné hry
Chmury šéfa obrany. Rusko pořádá největší manévry od SSSR

Kreml odstartoval nejrozsáhlejší vojenské cvičení od zániku Sovětského svazu. Chce v masovém měřítku otestovat bojovou připravenost svých ozbrojených sil a vyslat do světa hned několik politických signálů. Na dálněvýchodním ostrově Sachalin přihlížel manévrům ruský prezident Vladimír Putin.

Jde, alespoň navenek, o působivou ukázku znovu se obnovující vojenské moci Ruska. Cvičení začalo již v noci z pátku na sobotu a účastní se ho kolem 160 tisíc vojáků, okolo tisícovky tanků a obrněných vozidel, 130 letadel a vrtulníků jakož i strategické bombardéry.

V Ochotském moři cvičí sedm desítek lodí Tichomořské flotily. Obří manévry, jimž velí šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, potrvají do soboty 20. července.   

Cvičení Východního vojenského okruhu bylo předem neohlášené. Mimo jiné se při něm testují schopnosti co nejrychleji přepravit na velké vzdálenosti personál, zbraně a vojenskou výstroj. Zčásti se využívají i kapacity Centrálního vojenského okruhu. 

Jednotky a materiál se musejí přesunovat po železnici rychleji než dříve. Velení hovoří o 800 až 1000 kilometrech za den. Armáda při tom využije na nádražích speciální nakládací a vykládací platformy.

Vojáci mají k dispozici 16 vlakových souprav s 562 vagóny. S přepravou vojska na velké vzdálenosti mělo Rusko problémy  dlouhá staletí.

Připomeňme třeba Krymskou válku (1853 - 1856), kdy k hlavním důvodům neúspěchů carské armády patřila mizerná dopravní infrastruktura, neexistence železnic.  

Náměstek ministra obrany Anatolij Antonov ujistil zahraniční vojenské přidělence, že manévry jsou součástí běžného vojenského výcviku a nejsou namířeny proti žádnému státu. 

Boj o Sibiř i Pacifik

Nicméně někteří analytici se domnívají, že ukázka síly je určena Číně a Japonsku. Jde ale také o budoucí nadvládu nad ohromnou oblastí Pacifiku, o níž nyní nejviditelněji soupeří USA a Čína. O slovo se hlásí i Moskva.

Analytik Alexandr Chramčichin nedávno zveřejnil "scénář", jak by mnohem početnější čínská vojska mohla během pár dnů obsadit vylidňující se Sibiř, aby tak vyřešila čínský problém s přelidněním.

Čína a Rusko se ještě za sovětských dob, v roce 1969, střetly v ozbrojeném konfliktu o sporná území v pohraničí. Ale Rusko v roce 2004 přistoupilo v nové smlouvě na jisté ústupky, které budí u části Rusů obavy, že mohly jen povzbudit čínský apetit.

Jiní komentátoři ale naopak považují Čínu za "strategického partnera", se kterým Rusko může čelit Západu.

Už v letos v lednu se v menším rámci konalo poplachové cvičení v Centrálním vojenském okruhu, podle ministerstva obrany první svého druhu po 20 letech. Mělo mimo jiné prověřit součinnost mezi různými bojovými svazy.

Manévry odhalily značné problémy a nedostatky ve výzbroji.

Šéf rezortu obrany Sergej Šojgu tehdy sdělil, že velká část letadel nebyla schopná nasazení. Problémy se ukázaly rovněž u bojových vozidel a ve spojovací technice. Velení armády poté oznámilo, že poplachová, tedy nečekaná cvičení se příště budou konat častěji. 

Cílem zásadní armádní perestrojka

Také na začátku nynějších manévrů na východě Ruska neskrýval Šojgu při poradě se štábními důstojníky značnou nespokojenost, uvedla domácí média.

Například v Chabarovsku prý trvalo vojenským dopravním letounům přes deset hodin, než se dostala do vzduchu.

Chronický nedostatek financí v armádě za to však nyní nemohl.

Tyto a další zjištěné nepořádky nejsou ale ničím novým. Už od roku 2008 zažívají ruské ozbrojené síly hlubokou reformu. Vedle modernizace výzbroje a infrastruktury se plánuje velká reorganizace vojska.  

Ozbrojené síly sníží své počty a budou se vysoce specializovat s cílem vytvořit moderní armádu. Posílí řady profesionálních vojáků. Nyní má ruské vojsko zhruba milion vojáků a vojaček.

V budoucnu se také zlepší finanční situace vojáků i veteránů. Do roku 2020 počítá Kreml s náklady na reformu armády ve výši asi 14,3 biliony korun. 

Japonci ve střehu

Japonsko kvůli letu ruských vojenských letounů v blízkosti svého vzdušného prostoru a nad Kurilskými ostrovy povolalo v do vzduchu stíhačky.

O Kurily, jež po druhé světové válce zabral tehdejší Sovětský svaz, vede Tokio s Moskvou dlouholeté spory.

Dvojice ruských strategických bombardérů Tu-95 v pondělí proletěla nad Japonským mořem a poté zamířila podél Japonského souostroví na sever od ostrova Hokkaidó.

Další ruský vojenský stroj pak v pondělí pozdě večer přeletěl nad Kurilskými ostrovy, uvedla japonská televize NHK s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle japonských úřadů ruské letectvo nenarušilo vzdušný prostor země.

Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, že dvojici tupolevů, která byla na výcvikové misi v rámci nynějšího cvičení Východního vojenského okruhu, sledovaly jihokorejské a japonské stíhačky.

Podle prohlášení tohoto úřadu vyslala do vzduchu Jižní Korea dvojici letounů F-15, Japonci nasadili šest strojů - vždy pár F-4, F-15 a F-2.

Vladimír Putin navštíví do soboty ještě další místa, kde se manévry konají, mezi nimi Zabajkalsko.