Ruská anexe Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny je chyba, protože může podpořit separatistické tendence některých národnostních skupin v Rusku. V rozhovoru, který dnes zveřejnil německý týdeník Der Spiegel, to řekl někdejší ruský oligarcha a později nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij. Podle něj ale přispěl k událostem na Ukrajině i Západ, když vyvolal v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi dojem, že si může dovolit cokoli. O tomtéž bude nejspíš diskutovat i v Praze - v říjnu se zúčastní konference Forum 2000.
"Evropa a svět musí pochopit, že kdyby se Rusko rozpadlo, nestalo by se to tak mírumilovně jako při rozdělení Československa. A každé úspěšné separatistické hnutí v Rusku by znamenalo krok směrem k občanské válce," řekl někdejší ropný magnát, který od loňského roku žije ve švýcarském exilu. "Jde o to, udržet ruský národ jednotný. A z tohoto pohledu je Putinova politika vůči Ukrajině nezodpovědná," doplnil s tím, že podpora separatistů v jiné zemi se může obrátit proti ruskému prezidentovi na domácí půdě.
"Nesouhlasím s Putinovou argumentací, že byl k takovému jednání donucen, protože Evropská unie chtěla začlenit Ukrajinu do své sféry vlivu," odmítl také Chodorkovskij tvrzení ruského prezidenta, že krizi na Ukrajině zavinil výhradně Západ.
"Pokud je země suverénní, pak by měla mít možnost sama rozhodnout, jakým směrem se vydá," doplnil.
Přesto se ale Chodorkovskij domnívá, že západní politici mají na vývoji událostí na Ukrajině významný podíl. "Západ svou takzvanou reálnou politikou podpořil Putinovo přesvědčení, že si on sám i jeho okolí mohou dovolit cokoli. Poselství znělo: nechte nás dělat dobré obchody, jinak je všechno povoleno," řekl někdejší nejbohatší Rus.
Podporu, kterou má Putinova politika vůči Ukrajině v Rusku, si Chodorkovskij vysvětluje účinnou propagandou Kremlu. "Ruská společnost propagandě snadno podléhá. A teprve když už je pozdě, si všichni uvědomí, že jsou ve slepé uličce. Tak je tomu teď s Krymem. Ruská elita už si začíná pomalu uvědomovat, že anexe poloostrova byla chyba," uvedl Chodorkovskij.
Podle něj navíc ruský prezident živí ve společnosti hysterii, aby zamaskoval vlastní chyby. "Aby se udrželo nadšení pro Putina, je třeba čím dál větších dávek drogy zvané nacionalistický šovinismus. Dějiny ukazují, že to končívá špatně. Putin vyvolává nálady, které ho kdykoli mohou smést, to je podstata každé masové hysterie," podotkl Chodorkovskij.
Někdejší ropný magnát se také domnívá, že právě nějaký druh povstání způsobí konec Putinovy vlády. "Změna vlády demokratickým způsobem se bohužel nezdá být pravděpodobná. Jde jen o to, zda poteče hodně, nebo málo krve.
Čím déle zůstane Putin u moci, tím pravděpodobnější je velké krveprolití," vyjádřil obavy Chodorkovskij.
Chodorkovskij byl jako šéf ropného koncernu Jukos největším ropným boháčem a měl úzké vazby na politiky. V roce 2003 byl zatčen a strávil deset let ve vězení za údajné daňové uniky a zpronevěry. Oligarcha své uvěznění pokládal za pomstu Kremlu za to, že se opovážil klást odpor Putinovi a podporovat opozici.
Putin Chodorkovského loni překvapivě nechal propustit na svobodu, někdejší ropný magnát nyní prý chce z exilu podporovat ruskou opozici a přispět k demokratickým změnám v ruské společnosti.
Součástí toho je i účast na konferenci Forum 2000. Osmnáctý ročník s názvem Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu se uskuteční 12.-15. října v Praze a dalších městech. "Během sametové revoluce lidé zvonili klíči, aby ukázali, že dříve zamčené dveře byly odemčeny. Téměř přesně pětadvacet let od tehdejších událostí nastal čas zhodnotit stav demokracie, podívat se, jak dobře odemčené tyto dveře jsou, a položit si otázku, které dveře v postkomunistické Evropě stále potřebují klíče k demokracii," říká Chodorkovskij ke své účasti.
Konference se naopak nezúčastní poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov, který to měl v plánu. Má prý jiné povinnosti.
