Americko-ruské vztahy jsou již nyní špatné, a ještě je zhoršují američtí diplomaté vysíláním protichůdných poselství ohledně budoucích vztahů Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí. V komentáři pro agenturu Reuters to napsal expert na východoevropské reformy Josh Cohen.
NATO a Ukrajina se nejprve v únoru domluvily na spolupráci speciálních sil. O dva měsíce později náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow prohlásil, že nastal čas pro zavedení aliančních standardů v ukrajinské armádě. Sotva o týden později ale americký velvyslanec u NATO vyloučil rozšíření aliance "v několika příštích letech".
Tato zmatená poselství jen zasévají zmatek, provokují Rusko a dávají falešné naděje Ukrajině. Proto by měl Washington vyjasnit, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne.
Důvodů je několik
NATO téměř není s to bránit Ukrajinu. Rusko má v okolí Ukrajiny 270 tisíc vojáků a 700 letadel a loni vysláním 150 tisíc vojáků k Ukrajině předvedlo schopnost rychlé mobilizace sil v případě konfliktu.
Krym se po anexi stal ruskou pevností. Moskva obranu poloostrova posílila 25 tisíci vojáky, loďmi a ponorkami i smrtonosnými raketami S-400, které jsou s to sestřelovat letouny NATO v okruhu 400 kilometrů. Navíc ruské tažení v Sýrii předvedlo, že Moskva nyní jako USA disponuje obdobnými typy vyspělých přesných střel, které by v případě války mohla nasadit proti NATO. A konečně - což je asi největší potíž - Rusko tvrdí, že má právo rozmístit na Krymu jaderné zbraně.
Vzhledem k této mohutné síle by měl jakýkoliv americký stratég hájící pozvání Ukrajiny do NATO odpovědět na následující otázky:
Chtěly by USA podpořit závazek bránit Ukrajinu vysláním desítek tisíc dalších vojáků do Evropy, čímž by obnovily stav z dob studené války?
Jak by měl Washington reagovat na možnou vojenskou akci Moskvy v případě oficiálního pozvání Ukrajiny do NATO, avšak ještě před podpisem smlouvy?
Budou USA ochotny udeřit na velitelství a další vojenské cíle v Rusku, bude-li to vojenská situace vyžadovat? Jak odpoví, pokud Moskva v odplatě odpálí rakety na Aljašku a Evropu, anebo vpadne do Pobaltí?
Jsou USA ochotny kvůli Ukrajině riskovat jadernou válku?
Válečné hry nedávno ukázaly, že NATO by prohrálo konvenční válku v Pobaltí během 36 až 60 hodin. Na Ukrajině se stěží dá čekat jiný výsledek.
Při obraně Ukrajiny čelí Washington nejen vážným vojenským překážkám, ale také výraznému rozdílu mezi tím, co je pro Rusko a USA v sázce. Putinův zábor Krymu a následná eskalace konfliktu na východě Ukrajiny předvedly, že geopolitická orientace Kyjeva představuje pro Rusko vrcholný národní zájem. Neochota amerického prezidenta Baracka Obamy dodat Ukrajině zbraně a bojové jednotky svědčí o tom, že zájem Washingtonu je přinejlepším okrajový.
Pro pochopení této situace by si stoupenci připojení Ukrajiny k NATO měli přečíst projev ruského prezidenta Vladimira Putina z 18. března 2014, ve kterém argumentoval, že Rusko muselo anektovat Krym, aby předešlo možnému vstupu Ukrajiny do NATO. Putin přitom obvinil Západ, že mnohokrát Rusy podvedl, i při rozšiřování NATO na východ. "NATO zůstává vojenskou aliancí. Nechci, aby mě v Sevastopolu vítali alianční námořníci," prohlásil Putin.
Není to jen rétorika
V historické analogii Rusko vidí Ukrajinu v NATO asi tak jako v roce 1962 viděl americký prezident John Kennedy sovětské rakety na Kubě.
Stoupenci Ukrajiny v NATO tvrdí, že Rusko nesmí dostat právo veta ohledně geopolitické orientace Ukrajiny. Morálně je to správné.
Ale přes veškerý obdiv k Ukrajincům by si Washington měl před každým rozhodnutím o vojenském spojenectví položit otázku, zda zvýší, anebo sníží národní bezpečnost USA. Při neochotě Washingtonu sehrát jadernou partii s Moskvou by vstup Ukrajiny do NATO americkou národní bezpečnost spíše oslabil.
To ovšem neznamená, že by USA měly zcela přenechat budoucnost Ukrajiny v rukou Ruska. Ukrajině musí být ponechána svoboda rozvíjet jakékoli ekonomické vztahy se Západem. Washington by měl rovněž tlačit na Evropu, aby zrychlila proces vedoucí k členství Ukrajiny v EU. Západ by měl rovněž pokračovat v nevojenské podpoře Ukrajiny, včetně podpory finanční.
Zkoušet vyřešit problém Kyjeva s obřím sousedem přizváním do NATO není v americkém národním zájmu. I když však USA vyloučí členství Kyjeva v NATO, nemusí to znamenat, že ponechají Ukrajinu svému osudu.
