Nanejvýše neprofesionální? Osm dní trvalo zajetí vojenských pozorovatelů OBSE ve Slavjansku na východě Ukrajiny a jejich mise vyvolává stále otázky. Skupině veleli Němci a byl to politik německé vládní strany, který o akci čtyř Němců, Čecha, Poláka, Dána a Švéda vyjádřil největší pochybnosti.
V rozhovoru pro aktuální vydání magazínu Der Spiegel poslanec Křesťanskodemokratické unie (CSU), sesterské strany CDU, Peter Gauweiler, řekl, že na rozdíl od zdání, jež se vytváří v německé veřejnosti, nebyli zajatí vojáci součástí zvláštní pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině.
Na této misi se v březnu dohodlo přes 50 zemí včetně Rusů a Američanů. Zvláštní mise OSN měla být podle Gauweilera, bývalého bavorského zemského ministra a experta na zahraniční politiku, z dobrých důvodů složená jen z civilních pozorovatelů.
Bavorskému politikovi se sice rozhodně nelíbilo, jak zajaté důstojníky prezentovali únosci veřejnosti a médiím, ale současně se ptá, proč během toho poděkoval jeden německý oficír svým únoscům. To celé dělá též na bundeswehr (německá armáda) nedobrý dojem.
Gauweiler míní, že spolková vláda si musí odpovědět na několik naléhavých otázek. Kdo poslal německé vojáky na tuto misi na východně Ukrajiny, a to souběžně a mimo zvláštní misi OBSE, o níž se rozhodlo, že bude vysloveně civilní? Jak se to slučuje s Vídeňskou dohodou o OBSE (dokument z roku 2011)? A dále, proč se tím předem nezabýval parlament?
Známý politik CSU chápe, že revoluční vláda v Kyjevě, o jejíž legitimitě lze oprávněně pochybovat, má zájem pozvat německé vojáky do oblasti konfliktu. "Nerozumím ale, proč by mělo být v našem zájmu nechat se tímto neohrabaným způsobem zatáhnout ještě hlouběji do konfliktu."
Na otázku Spiegelu, zda se tím neřadí mezi ty, kdo nyní tzv. rozumějí Rusku a Putinovi, Gauweiler odvětil, že ne. Rusku lze v tomto konfliktu leccos vyčíst, ale přesto má podle něj Helmut Schmidt (bývalý německý kancléř, jenž je doma považován za instanci moudrosti) pravdu, když říká, že návrat Krymu do Ruska je zaštítěn právem národů na sebeurčení a jako takový není protiprávní.
"Proč by měl Kyjev zakazovat lidem na Krymu to, co vláda ve Velké Británie dovolí Skotům -referendum o vlastní budoucnosti? ptá se Gauweiler. A dodává, že bychom neměli zapomínat, že jsme v přechodné fázi.
Když budeme později hodnotit dobu po roce 1990, tak uvidíme, že vypořádávání se s totalitářstvím sovětského ražení už skončilo. "Moskva je dnes otevřeným a pulsujícím, světovým městem. "My všichni máme zájem na Rusku, které se vyvíjí dále k demokracii." Bavorským médiím Gauweiler řekl, že Berlín nesmí vzbudit dojem, že jedná společně s vládou v Kyjevě.
Bylo by podle něj důležité vytvořit na Ukrajině federální struktury - a připomněl model rozdělení bývalého Československa.
Pokud jde o postoj k zahraničním tématům, vzbudil Gauweiler opakovaně pozornost německé veřejnosti. Stalo se tak třeba na jaře roku 2003, kdy jako první člen frakce CDU/CSU ve spolkovém parlamentu otevřeně vystoupil proti válce v Iráku a demonstrativně navštívil Bagdád. V otevřeném dopise své frakci přirovnal útok na Irák s válkou v Kosovu roku 1999.
Poslanec CSU není ale jediným politikem, který zaútočil na vyslání německých vojáků v civilních oděvech ke Slavjansku. Tvrdě se do ni obula i Levice (Die Linke.), šlo podle ní o nanejvýše neprofesionální a nemoudrou záležitost.
Zadržení důstojníci prokázali skutečné, diplomatické misi OBSE medvědí službu, domnívá se hlavní expert levicové frakce v obranném výboru Spolkového sněmu (Bundestag) Alexander S. Neu.
Také z řad poslanců sociální demokracie (SPD), jež vládne ve velké koalici s CDU/CSU, se ozývá kritika, že vojáci zemí NATO by neměli být vysláni do oblasti kontrolované proruskými rebely.
Během samotného incidentu, který světová média nafoukla do obřích rozměrů, OBSE na Twitteru upřesnila, že jde vojenské pozorovatele ze zvláštního týmu pro kontrolu odzbrojení podle Vídeňského dokumentu z roku 2011. Členy jsou vojenští experti z členských států OBSE, kteří ale nepůsobí přímo jako zástupci OBSE.
Nejen německá média upozorňují, že OBSE zásadně neuskutečňuje žádné žádné utajené vojenské inspekce a že tyto inspekce neumožňuje ani zmiňovaný Vídeňský dokument z roku 2011.
Diskusi, kterou celá aféra s únosem rozpoutala, se spolková vláda zjevně snaží zahrát do ztracena. V Berlíně v úterý mluvčí německého ministerstva obrany Jens Flosdorff prohlásil, že únos skupiny vojenských pozorovatelů na východě Ukrajiny byl dílem "vysoce kvalifikovaných profesionálů", kteří až později předali evropské důstojníky povstalcům ve městě Slavjansku. Tam byli drženi několik dní počínaje 25. dubnem.
Přesné okolnosti únosu a skutečná identita únosců zůstávají podle Flosdorffa nejasné. Cílem mise, která probíhala pod záštitou OBSE, bylo podle německého mluvčího zjišťovat fakta právě v oblastech bojových operací. "Taková akce se bez rizika neobejde," poznamenal.
Vůdce proruských separatistů a samozvaný starosta Slavjansku, Vjačeslav Ponomarjov, mimo jiné prohlásil, že ve skupině pozorovatelů byl domácí vojenský špion, pracovník kyjevské tajné vojenské služby. Únosci zprvu zadržené vojáky označili za špiony NATO.
Podle části německého tisku zůstávají v kauze stále otazníky.
