Turecko se omluvilo za loňské sestřelení ruského bombardéru, což Rusku umožnilo normalizovat vztahy. Uvedl to ve čtvrtek před ruskými diplomaty prezident Vladimir Putin a zopakoval tím své dřívější vyjádření. Turečtí představitelé ale tvrdí, že vyjádřili politování nad incidentem, po kterém vzájemné vztahy klesly na bod mrazu.
Moskva na sestřelení bombardéru tureckými stíhačkami odpověděla zavedením sankcí. Turecko silně postihl zákaz rekreace ruských turistů, pro které byly turecké pláže hlavní destinací.
Putin již ve středu oznámil, že se v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem dohodl, že obě země zahájí obnovu vztahů. "Po dopisu tureckého prezidenta jsme přijali rozhodnutí zahájit proces normalizace vztahů s tureckými partnery," řekl Putin a dodal, že by chtěl začít s turistikou.
Premiér Dmitrij Medveděv na zasedání vlády nařídil připravit balík opatření vedoucí k postupnému zrušení sankcí, aniž by tímto krokem byli dotčeni ruští výrobci či jiní dodavatelé. Poznamenal také, že Rusko by mělo od Turecka vyžadovat záruky ohledně bezpečnosti ruských turistů.
Rusko zavedlo sankce proti Turecku po sestřelení ruského bombardéru Su-24 tureckým stíhačkami F-16 u turecko-syrských hranic loni v listopadu. Oba ruští piloti se stačili katapultovat, jednoho z nich však zastřelili turkmenští povstalci v Sýrii. Při záchranné operaci navíc zabili dalšího ruského vojáka.
Putin v projevu k ruským velvyslancům obvinil Severoatlantickou alianci, že podniká kroky ke konfrontaci s Moskvou, na což Rusko odpoví, ale nenechá se nakazit "militaristickým šílenstvím". Celkově se svět podle Putina stal nestabilnějším a nepředvídatelnějším. Předpověděl současně, že traumatizující následky odchodu Británie z Evropské unie budou dlouhodobé, i když trhy se vzpamatují již ve střednědobé perspektivě. Rusko se každopádně nemíní plést do tohoto rozhodnutí britských poddaných, ujistil prezident a dodal, že Rusko je ochotno s Evropskou unií vybudovat společný hospodářský prostor od Atlantiku po Pacifik.
Německo-turecké vztahy jsou na bodu mrazu
Německo-turecké vztahy jsou nejhorší za posledních nejméně 20 let, je přesvědčen Kristian Brakel z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Přesto si jsou politici v obou zemích dobře vědomi, že musejí hledat společnou řeč, protože se potřebují - ať už jde o otázky migrace nebo hospodářství.
Vztahy Berlína a Ankary narušilo v poslední době několik událostí. Nejvýznamnější z nich byla z tureckého pohledu rezoluce německého parlamentu, který začátkem června označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Turecko, které je nástupnickou zemí Osmanské říše, reagovalo pobouřeně a svého velvyslance odvolalo z Berlína ke konzultacím.
Ankara ale pohrozila i dalšími kroky a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdě napadl německé poslance s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali. To zase vzbudilo poměrně ostrou reakci mezi berlínskými politiky. Vztahy - kterým neprospělo ani televizní vystoupení německého komika Jana Böhmermanna, v němž Erdogana zesměšnil - se k normálu zatím nevrátily.
"Jsem přesvědčen, že německo-turecké vztahy za posledních dvacet let nikdy nebyly tak špatné jako v poslední době," řekl ve čtvrtek v Berlíně Brakel, který se Turecku dlouhodobě věnuje. Zároveň ale upozornil, že je velký rozdíl mezi tím, co se odehrává na očích veřejnosti a voličů a tím, co se děje za oponou, kde jsou v mnoha ohledech vztahy mezi Berlínem a Ankarou nadále intenzivní.
"Je to tak trochu paradox: na jedné straně ostrá rétorika, ale zároveň obě strany vědí, že jsou na sebe odkázané," je přesvědčen odborník, podle kterého vše odstartovala přehnaná reakce Ankary na arménskou rezoluci. Za ostrým chováním Turecka v současném sporu vidí ale také léta vlády vedené konzervativní unií kancléřky Angely Merkelové, která dávala poměrně jasně najevo, že příliš nestojí o členství Turecka v Evropské unii.
To, že se spolu oba státy snaží na pracovní úrovni vycházet, je podle Brakela vidět i na sporech kolem německých vojáků, kteří působí v Turecku. Ankara totiž nedávno zakázala návštěvu letecké základny Inçirlik státnímu tajemníkovi německého ministerstva obrany, ale pak se pro návštěvu rozhodla sama šéfka resortu Ursula von der Leyenová, a proti ní už Turci nic nenamítali. "To by byl skutečně obrovský skandál, kdyby jí v tom zabránili, ale to samozřejmě neudělají," míní Brakel, podle něhož Ankara zná hranice, za které jít nechce.
Německý expert se také domnívá, že nakonec vůbec nemusí dojít na slibovaný balíček dalších protiněmeckých opatření. Úvahy o něm by prý mohly po skončení posvátného měsíce ramadánu vyznět do ztracena.
