Evropská unie a Spojené státy reagují na proruské referendum na Krymu. Co se už z Bruselu ozývá několik dní, stává se realitou. Ministři zahraničí EU schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu; týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Další opatření EU prý budou následovat. Sankce proti ruským a ukrajinským politikům krátce poté oznámil i americký prezident Barack Obama.
Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Jednat by se mělo například o členy parlamentu i několik příslušníků ozbrojených sil. Jejich jména zatím zveřejněna nebyla. Sankce by měly začít platit už v pondělí, poté co podoba těchto lidí, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté.
Sankce ze strany USA se týkají jedenácti ruských a ukrajinských politiků. Jsou mezi nimi ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč, krymský předák Sergej Aksjonov a ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Obama se rozhodl zmrazit jim aktiva v USA a zakázat jim cestovat do Spojených států. Těchto jedenáct politiků je podle něj odpovědných za ruskou intervenci na Krymu.
Bílý dům v prohlášení pohrozil dalšími sankcemi, pokud Rusko se "nebude řídit svými mezinárodními závazky a nevrátí vojenské síly na původní základny". Oznámené sankce mají být "silným signálem ruské vládě, že jejich akce porušující územní celistvost mají své důsledky".
Obama pak pohrozil dalšími opatřeními, pokud Ruskonestáhne své jednotky z Krymu. Ukrajinskou krizi lze podle něj stále vyřešit diplomaticky. Obama zároveň zdůraznil, že NATO je připraveno společně hájit všechny své členy.
Sankce mají prý zasáhnout v ruské vládě lidi, kteří jsou odpovědní za zhoršování situace na Ukrajině. Vedle Rogozina to jsou mezi jinými poradci prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov a Sergej Glazjev a zástupci předsedy ruské Dumy Leonid Sluckij a Jelena Mizulinová. Další čtyři lidé jsou postižení sankcemi, protože "ohrozili mír, bezpečnost, stabilitu nebo územní integritu Ukrajiny". Vedle krymského premiéra Aksjonova je to i předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, ukrajinský exprezident Janukovyč i někdejší šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Viktor Medvedčuk.
Krym už dal na vědomí, že sankce cestu poloostrova do Ruské federace nijak neovlivní. "Příteli (Baracku) Obamo, co budete dělat s těmi, kteří nemají v zahraničí účty a ani jiný majetek? Nebo jste na to nepomyslel?" uvedl na sociální síti Rogozin.
Pokud jde o sankce EU, český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil o přibližně dvou desítkách osob, vůči nimž EU přijme sankce už dnes s tím, že seznam bude moci být v příštích dnech rozšířen. Je možné, že se tak stane už ve čtvrtek či v pátek na plánovaném unijním summitu.
Ministři zahraničí zemí EU se o sankcích několik hodin bavili den poté, co na Krymu narychlo zorganizované referendum skončilo jasným výsledkem pro připojení strategického poloostrova k Ruské federaci.
Na stranu Kremlu se poměrně překvapivě postavil bývalý sovětský prezident a "hrobník" Sovětského svazu Michail Gorbačov. Podle jeho slov splnil Krym všechny předpoklady, aby se mohl stát součástí Ruské federace.
Unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i s mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.
Sankce, které lidem na seznamu znemožní cestovat do EU a znamenají zmrazení jejich osobního majetku i majetku jimi ovládaných firem, jsou druhým stupněm třístupňové unijní reakce na krymskou krizi. V první fázi už mimořádný summit EU na začátku měsíce přerušil jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. EU žádá, aby Moskva a Kyjev začaly přímo jednat, třeba s mezinárodním zprostředkováním.
Třetí fáze není jasně formulovaná, závěry mimořádného summitu hovoří o širokém vějíři hospodářských opatření v případě, že se situace bude dál zhoršovat.
