Po týdnu diskusí Západ důrazně vstoupil do ukrajinského konfliktu nabídkou masivní finanční pomoci Kyjevu, vysláním vojenských pozorovatelů na Krym a soustředěnou snahou přinutit Moskvu k ústupkům. Evropská unie finanční injekcí 11 miliard eur fakticky dorovnala listopadovou nabídku Ruska. Program pomoci Kyjevu v Bruselu představil předseda Evropské komise José Barroso.
Barroso uvedl, že suma zahrnuje různá opatření plánovaná na následující roky. Pomoc má být poskytnuta v součinnosti s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropskou investiční bankou (EIB) a částečně je podmíněna podpisem dohody Ukrajiny s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), uvedl Barroso.
"Balík v úhrnu přinese celkovou podporu ve výši nejméně 11 miliard eur v několika příštích letech z rozpočtu EU a od mezinárodních finančních institucí v EU," vysvětlil šéf unijní exekutivy.
Barroso uvedl, že jde o krátkodobé až střednědobá opatření. Zahrnují tři miliardy z rozpočtu EU, z toho 1,6 miliardy eur ve formě půjček. Další tři miliardy eur nových úvěrů poskytne Evropská investiční banka v období 2014 až 2016. Pět miliard eur pak má poskytnout EBRD.
Unie rovněž chce Ukrajině poskytnout obchodní výhody vyplývající z asociační dohody, kterou Kyjev nepodepsal. EU dále hodlá zemi pomoci s energetickými zdroji zpětnými dodávkami zemního plynu na Ukrajinu.
Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger už v úterý oznámil, že Evropská unie pomůže Ukrajině uhradit Rusku dluh za dodaný plyn. Ukrajinský Naftogaz dluží podle něj ruskému Gazpromu zhruba dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Moskva pohrozila Kyjevu přerušením dodávek plynu.
Kyjev: potřebujeme 35 miliard dolarů
Balík pomoci má být ve čtvrtek představen také šéfům států a vlád na bruselském summitu EU.
Spojené státy v úterý Kyjevu přislíbily pomoc ve výši jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun) na pomoc překonání problémů v energetice.
Kyjev odhaduje, že by potřeboval v příštích dvou letech půjčit 35 miliard dolarů.
Ukrajinský parlament v úterý ratifikoval dohodu s EU o poskytnutí půjčky ve výši 610 milionů eur, která byla dohodnuta ještě loni při přípravě smlouvy o přidružení Ukrajiny k EU. O půjčce Ukrajině v Kyjevě jedná i tým MMF, který by podle expertů mohl Kyjevu poskytnout první kredit ve výši tří miliard dolarů.
Rusko po listopadovém odvolání ukrajinského podpisu pod asociační smlouvou s Evropskou unií slíbilo Kyjevu půjčku 15 miliard dolarů (asi 300 miliard korun) a třetinovou slevu na zemní plyn. Po únorové změně poměrů v Kyjevě byla půjčka pozastavena a slevu na plyn chce Rusko s platností od druhého čtvrtletí zrušit.
Schůzka v Paříži?
V Paříži se ministři zahraničí USA a Británie snaží dojednat schůzku šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s jeho úřadujícím ukrajinským partnerem Andrijem Deščycjou. Uspořádání schůzky je nejisté, protože Kreml nové ukrajinské vedení neuznává. Ve francouzské metropoli se dnes k jednání o ukrajinské krizi sejdou ministři zahraničí pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Rusko mezitím znovu obhajovalo svůj postup na Krymu a nehledě na četné důkazy ujišťovalo veřejnost, že své vojáky na ukrajinském poloostrově nemá. Lavrov v Madridu prohlásil, že ruská vojska na Krymu neopustila místa své stálé dislokace. Misi OBSE musí podle Lavrova schválit nejen Kyjev, ale i povstalecké proruské vedení Krymu.
Politickým tlakům Západu Moskva zatím odolává, hospodářskou spolupráci s Ukrajinou ale poškodit nechce. Prezident Putin vyzval vládu, aby podpořila hospodářskou spolupráci s Ukrajinou a nedopustila, aby se politické problémy dotkly vzájemné ekonomické spolupráce. Putin konstatoval, že v rusko-ukrajinských vztazích "je patrné jisté napětí". Na dosavadním stavu hospodářské spolupráce se ale nesmí nijak projevit.
