Parlamentní volby v Gruzii dnes vyhrála podle odhadů výsledků opoziční koalice Gruzínský sen v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Shodují se na tom prognózy několika společností. Pokud by se tyto odhady naplnily, porazila by opozice vládní formaci prezidenta Michaila Saakašviliho, pro něhož bylo hlasování největším testem od jeho nástupu k moci v roce 2003 po prozápadně orientované revoluci růží. Konečného vítěze ale zatím nelze vzhledem ke složitému volebnímu systému jednoznačně určit. Výsledky se čekají v úterý.
Podle odhadů propočítaných z průzkumů před volebními místnostmi, které zveřejnila po uzavření volebních místností renomovaná německá společnost GHN, získala opozice 35 procent hlasů, zatímco Saakašviliho vládnoucí strana Sjednocené národní hnutí (UNM) 30 procent. Ke stejným výsledkům dospěla i státní televize.
Propočty nezávislé televize Imedi připisují opozici dokonce 51 procent hlasů a vládnoucí straně 41 procent stejně jako americká organizace Edisson Search.
Vládní strana i opozice se už ale prohlásily za vítěze. "Zvítězili jsme. Gruzínský lid zvítězil," řekl Ivanišvili v opoziční TV9 a poděkoval voličům za podporu. "Naším cílem je sjednocená Gruzie, která bude důstojným členem euroatlantických struktur," řekl.
Saakašvili přiznal vítězství opozice podle stranických kandidátek v Tbilisi, ale prohlásil, že vládnoucí strana vede v regionech a v jednomandátových obvodech. Je ale podle něho nutné počkat na definitivní výsledky. "Zdá se, že Gruzínský sen získal většinu v poměrném systému. Ve většinovém ale vede Sjednocené národní hnutí," zdůraznil v televizi Rustavi-2 a vyzval ke spolupráci. "Musíme se naučit pracovat společně, nehledě na napjatou předvolební kampaň."
V gruzínském parlamentu, který má 150 poslanců, se jich 73 volí většinovým systémem v jednomandátových obvodech a 77 poměrným systémem z kandidátek politických stran a koalic. Pro vstup do parlamentu je třeba překonat pětiprocentní bariéru.
Miliardář Ivanišvili doufá, že bude mít v parlamentu nejméně 100 křesel. Saakašviliho strana tvrdí, že bude mít nejméně 53 ze 73 křesel v parlamentu, která připadnou kandidátům voleným přímo.
Od revoluce v roce 2003 prezidentova strana dominovala politickému životu v zemi, v parlamentu se 150 křesly dosud měla 119 míst. Saakašvili voliče upozornil, že dnes rozhodují o osudu země nejen na příští čtyři roky, ale na celá desetiletí.
Ústřední volební komise oznámila, že voleb se zúčastnilo 61 procent voličů. Hlasování bylo podle ní transparentní a bez vážnějších incidentů. První dílčí výsledky lze podle ní očekávat v úterý po třetí hodině v noci místního času (po jedné hodině SELČ).
Volby mají rozhodující význam s ohledem na to, že ústavní reforma, která vstoupí v platnost příští rok, převádí klíčové pravomoci z prezidenta na parlament a na premiéra. Příští rok také skončí Saakašvilimu prezidentský mandát a ve volbách hlavy státu, které se budou konat, již po třetí kandidovat nemůže. V případě vítězství své strany se chystal do premiérského křesla.
Ivanišvili o svém vítězství nepochyboval a den hlasování předem označil za okamžik zrodu nové Gruzie. Jeho uskupení se po nedávném skandálu s videozáznamy z věznice v Tbilisi, jež svědčí o nelidském mučení trestanců, stal téměř rovnocenným soupeřem vládní strany ve volebním klání. Hlasování se zúčastnilo 14 politických stran a dva politické bloky.
Navzdory napjatému politickému ovzduší v zemi a velmi konfrontační předvolební kampani samotné hlasování proběhlo poměrně v klidu. Na výsledky hlasování čekaly v ulicích tisíce lidí. V centru Tbilisi se na výzvu Ivanišviliho shromáždili příznivci opozice, kteří po oznámení prvních odhadů začali bouřlivě slavit vítězství.
Bidzina Ivanišvili Závratně bohatý byznysmen a vyhlášený filantrop, vůdce opoziční strany Gruzínský sen, která existuje půl roku. Nejbohatší Gruzínec a třetí nejbohatší politik světa, jehož jmění se odhaduje na 6,4 miliardy dolarů. Vlastní rozsáhlé sídlo v Tbilisi v hodnotě asi 50 milionů dolarů. |
Michail Saakašvili Dvojnásobný prezident a prozápadní politik, vůdce strany Sjednocené národní hnutí (UNM). V roce 2003 byl hlavní postavou takzvané revoluce růží, která sesadila tehdejšího gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. O rok později vyhrál prezidentské volby a v roce 2008 mandát obhájil. V prvních letech své vlády zahájil rozsáhlé reformy a svou zemi přimkl více k EU a NATO. |