Tři desítky let po černobylské katastrofě (1986) jezdí na místo havárie turisté včetně milenců. V útrobách elektrárny ale stále číhá smrt. Jaderná bestie zůstane ještě dlouho jen v kleci, Ukrajina nemá na její krocení síly ani peníze.
Malé městečko Černobyl severně od Kyjeva dalo jméno dosud největší jaderné katastrofě v dějinách. V tamní jaderné elektrárně V. I. Lenina došlo 26. dubna 1986 k přehřátí a poté explozi jednoho z reaktorů. Následky v širokém okolí kolem výbuchu byly děsivé, ještě dnes mnoho lidí umírá, radioaktivní mrak se rychle rozšířil po celé severní polokouli (viz Co se tehdy stalo). Černobyl je už ale nějaký čas i vábničkou místních podnikavců v turismu, kteří slibují unikátní zážitky - ani moc nepřehánějí.
Takové místo je jen jedno. Vyjíždí se k němu autem či autobusem z Kyjeva, podle počtu zájemců. Z hlavního města k okraji vnější uzavřené zóny, jež je vzdálená třicet kilometrů od místa někdejšího výbuchu, to trvá asi půldruhé hodiny. Po kontrole pasů a nutných povolení, Geigerův čítač pro kontrolu radioaktivity vám už přidělili, pokračuje cesta jedlovými a borovicovými lesy a podél rozpadlých domů až do obce Černobyl, jež byla roku 1986 rovněž evakuována. Dnes tam bydlí inženýři a dělníci, kteří v zóně obvykle v dvoutýdenních šichtách pracují. Na turisty tady čeká tříhvězdičkové ubytování s plnou penzí.
Zamilovaní i dobrodruzi
Dvoudenní výlet do oblasti katastrofy přijde na plus minus 280 eur (asi 7670 Kč), zaplatíte-li hotově při nástupu do autobusu v Kyjevě. Množstevní slevy možné. Dá se nicméně vyrazit i z Prahy, taková nabídka je na webu za 12 500 korun. Od roku 2010, kdy k troskám černobylské elektrárny začali zprvu nesměle vyrážet první turisté, ukrajinští organizátoři svou nabídku propracovali a nabízejí i individuální programy, které jsou prý oblíbené také u milenců. Jsou o kapánek dražší, zato lze spatřit a užít si to více než v davu. Loni se těchto cest zúčastnilo přes osm tisíc lidí.
Emocionálním vrcholem výletu bývá město duchů Pripjať, jež leží za další kontrolou v desetikilometrové vnitřní zóně. Místo s 47 tisíci obyvateli evakuovali 37 hodin po explozi na čtvrtém bloku Černobylské elektrárny. Pripjaťané ještě druhý den po katastrofě nevěděli, co se vlastně pouhé tři kilometry od nich stalo. Na sbalení věcí a opuštění domovů dostali jen pár hodin, do neznáma je odvážely až dva tisíce autobusů a náklaďáků - většinou navždy. Vše zůstalo, jak to v chvatu opustili. Hrnec na zapnuté plotně, otevřená učebnice na stole, plná injekční stříkačka v nemocnici... Do některých domů už je nebezpečné vstupovat, okny i podlahami prorůstá vegetace. Pripjať ukazuje, jak krátký čas stačí, a lidské sídliště zmizí téměř beze stopy.
Miliardy a korupce
Výlet trochu jiného ražení, pro novináře, uspořádala do Černobylu letos v květnu Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Banka je manažerem Shelter Implementation Plan (SIP), který má z místa jaderné katastrofy učinit krok za krokem bezpečnější místo. Vedle obřích technických problémů jde také o peníze, moc peněz. Neboť Ukrajina nemá šanci sama zvládnout následky havárie ze sovětských časů, dohodly se roku 1997 země skupiny G7 vytvořit k tomuto účelu zvláštní fond. Později začalo finančně přispívat také Rusko a další evropské státy.
Jak je tomu na Ukrajině obvyklé, plány na zabezpečení Černobylu brzdily neefektivita při jejich realizaci, korupce, rozkrádání. Technickým majstrštykem a současně příkladem stále vyšších nákladů je stavba nového krytu (úkrytu) s názvem New Safe Confinement (NSC), který má zakrýt stávající a ne právě bezpečný železobetonový sarkofág nad čtvrtým reaktorem. Oproti původním plánům se jeho cena mezitím zhruba zdvojnásobila na 2,1 miliardy eur (58 miliard Kč) a stále se na něj nedostává peněz. Většinu chybějících financí se EBRD podařilo shromáždit na dubnové, už x-té dárcovské konferenci.
Celý článek si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 8. června 2015.
