Už 10. února by měla být mezi Ruskou federací a Jižní Osetií podepsána dohoda o spojenectví a integraci. O tomto plánu informovala jihoosetinská média v polovině letošního ledna, ale vzhledem k dění a napětí spojenému s válkou na jihovýchodě Ukrajiny nevěnoval svět těmto zprávám téměř žádnou pozornost. To se ovšem může změnit. Stane se Jižní Osetie dalším Krymem?
Dohoda, jejíž podpis plánují Moskva a Cchinvali, má platit 25 let s možností prodloužení na dalších deset roků.
Dokument má za cíl zformovat jednotnou obrannou a bezpečnostní linii mezi Ruskem a Jižní Osetií, má být vytvořena i společná vojenská jednotka. Maličká země na jihu Kavkazu, kde žije necelých osmdesát tisíc duší, si přesto bude moci udržovat své vlastní ozbrojené síly.
Nedotčeny zůstanou i jihoosetinské právní orgány a celní úřady. Co je zásadní, dohoda nepředpokládá začlenění Jižní Osetie do Ruské federace.
Řada pozorovatelů nicméně varuje, že nový stupeň rusko-jihoosetinských vztahů může vyvolat další vlnu kritiky vůči Rusku. Moskva bude téměř jistě čelit výtkám, že chce anektovat Jižní Osetii podle vzoru Krymu.
Jižní Osetie je de jure integrální součástí Gruzie. Už roku 1991, kdy Gruzie vznikla jako samostatný stát, ale sporný region vyhlásil centrální vládě v Tbilisi válku, jež skončila vítězstvím Jižní Osetie a de facto nabytím její nezávislosti.
Od roku 2008 ovládá Republika Jižní Osetie celé území někdejší Jihoosetinské autonomní oblasti.
Mezinárodně má status částečně uznávaného státu. Státní suverenitu Jižní Osetie uznávají v současné době čtyři země: Rusko, Nikaragua, Venezuela a Nauru.
Alexej Martynov, ředitel Mezinárodního institutu pro nové státy (předtím šéfoval proputinovské nevládní organizaci Za demokracii a lidská práva), vysvětluje, že v Rusku existují politické síly, které výrazně usilují o "odštěpení nezávislé Republiky Jižní Osetie od Gruzie".
Jejich hlavním úkolem je znovu sjednotit osetinský lid, který od sebe odděluje hřeben Kavkazu. Začlenění Krymu do Ruské federace dalo tomuto tématu nový impulz, míní Martynov. Někteří zastánci tohoto začlenění si od toho slibují další hospodářskou pomoc z Ruska. Sám Martynov se ale na věc dívá kriticky.
"Osetinský lid přece za nezávislost republiky proléval svou krev," připomíná. Jihoosetinská strana Jednotná Osetie, který má aktuálně v parlamentu většinu, dohodu rovněž kritizuje. "Dohoda neodpovídá úkolům silného přiblížení Jižní Osetie k Rusku," stojí v prohlášení partaje.
Achsar Kočijev, bývalý jihoosetinský poslanec a někdejší předseda Nejvyššího obchodního soudu Ruska, zastává naopak názor, že začlenění nezávislé republiky do Ruské federace je nezbytné k zachování jihoosetinského hospodářství.
"Naši státní kasu financují z 95 procent ruské peníze," konstatuje pro list RBTH.
Navíc existuje ještě důležitý kulturní aspekt, který sdílíme s Ruskem, vysvětluje. "Žijeme sice po staletí bok po boku s Gruzínci a tvoříme část gruzínského státního území, ovšem nikdy jsme nepřevzali gruzínskou kulturu a jazyk. Naší kulturou je kultura ruská."
Z možných snah o pozemní expanzi Ruska, srovnatelnou se Sovětským svazem a nacistickým Německem před druhou světovou válkou, si podle Kočijeva nikdo starosti dělat nemusí. "Tehdy se Sovětský svaz připravoval na válku a chtěl mít své hranice co možná nejvíce vzdálené od centra."
Protože ale moderní rakety můžou plochou spíše malou Jižní Osetii přeletět za kratičkou dobu, nemá republika v tomto ohledu význam.
Rusko uznalo nezávislost republiky po zatím posledním ozbrojeném konfliktu roku 2008. Gruzie považuje Jižní Osetii nadále za součást gruzínského státního území.
Loni 23. ledna ratifikovala ruská Státní duma dohodu o spolupráci s Abcházií, dalším autonomním územím v Gruzii. Dokument byl poté podepsán v Soči v listopadu 2014.
Jeho součástí jsou i společné vojensko-obranné aktivity. Rusko se současně zavázalo pomoci rozšířit okruh států, které by uznaly samostatnost Abcházie.
