Za drahé přátelství označuje dnes ruský list Vedomosti utužování spojenectví Moskvy s Běloruskem, Kubou, Kyrgyzstánem a dalšími státy. "Za pouhé tři dny Rusko naslibovalo spojeneckým zemím zhruba 3,5 miliardy dolarů a 100 miliard rublů (celkem asi 138 miliard korun) - více, než prosily," napsal deník na titulní straně.
Na té současně otiskl redakční komentář Čas skromnosti, věnovaný situaci spotřebitelů v době světové krize.
Štědrost podle listu začala již v pátek, kdy při jednáních s kubánským prezidentem Raúlem Castrem ruské úvěry vzrostly z dvaceti milionů na 354 milionů dolarů. Při úterních jednáních s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem Rusko nejenže souhlasilo s poskytnutím další půjčky ve výši miliardy dolarů tento měsíc, po listopadové půjčce ve stejné výši, ale vyslyšelo i další žádost Minsku o úvěr 100 miliard rublů. Ty by Bělorusko mělo dostat během prvního pololetí roku.
Týž den se dostaly na přetřes i dluhy a úvěry pro Kyrgyzstán. Ten měl původně dostat 150 milionů dolarů jako nenávratnou pomoc a úvěr v dvojnásobné výši, spolu s odepsáním dluhu 180 milionů dolarů výměnou za 48 procent akcií výrobce torpéd. Ale v jednáních se Biškek domohl dvoumiliardového úvěru a společné výstavby kambaratinské vodní elektrárny.
Do Moskvy už také přiletěl tádžický prezident Imomali Rachmon, který v pondělí ignoroval plánované jednání s Dmitrijem Medveděvem, ačkoli měl podle listu šanci dohodnout se na financování výstavby rogunské vodní elektrárny za tři miliardy dolarů.
Do Moskvy přijela i arménská delegace v čele s prezidentem Seržem Sarkisjanem, která se podle listu domlouvá s Moskvou na půjčce 500 milionů až jedné miliardy dolarů.
Deník současně připomněl, že dnes se má na mimořádném summitu hlav států euroasijského ekonomického společenství posuzovat vytvoření protikrizového fondu ve výši deseti miliard dolarů.
"Štědrost Moskvy se vysvětluje různě," připouští list. V případě Kuby mohla svou roli sehrát angažovanost vicepremiéra Igora Sečina v latinskoamerické problematice, protikrizový fond se zase vysvětluje snahou vytvořit společnou politiku v regionu či chystaným přechodem na zúčtování v rublech.
"Rusko předvádí sousedům, že v nouzi poznáš přítele. Pokud nedáme my, dají druzí," usoudil předseda výboru horní komory ruského parlamentu pro Společenství nezávislých států Vadim Gustov. Jeho kolega z dolní komory Vladimir Nikitin si také myslí, že ruské vedení hraje geopolitickou hru - o další spolupráci Kyrgyzstánu s USA, o orientaci Tádžikistánu a Turkmenistánu.
"Úvěry se dávají zemím, s nimiž má Rusko bezvízový režim a prakticky nemá hranice... Jestli tam nastane kritická situace, do Ruska zamíří miliony uprchlíků. Pro Moskvu je daleko výhodnější podpořit je nyní," upozornily Vedomosti.
Foto: AP a Reuters
