Babičky zase hlídají děti, matky se učí znovu vařit a uklízet a za volant opět usedají živitelé rodin. Ruská střední třída si po letech blahobytu zase zvyká na život bez služek, chův a řidičů. Donedávna kvetoucí trh domácích služeb v ruské metropoli se pod údery krize rozpadá.
Občas to jde ztuha. Třicátnice Olga vážně pomýšlí na to, že prodá drahý kožich. Muž-podnikatel začal minulý měsíc šetřit a jako první seškrtal 80 tisíc rublů (asi 48 tisíc Kč) na služebnictvo. Olga po týdnu hlídání děcek, vyvařování a mytí podlah dospěla k názoru, že se raději vzdá kožichu, aby si na pár měsíců mohla zase dopřát alespoň uklízečku.
Podobných případů je mnoho. Agentury nabízející "novým Rusům" i středně zámožným podnikatelům výpomoc s domácími pracemi - jenom v Moskvě se pouze na úklid v domácnostech ještě nedávno specializovala padesátka firem - hlásí od listopadu prudký úbytek klientů.
"V ruských velkoměstech na trhu domácích služeb vypukla krize, která není o nic méně vážná než v ocelářství či realitách," napsal týdeník Newsweek ve své ruské edici.
Ještě na loni na jaře byl naopak problém sehnat dobrou chůvu a slušnou pomocnici v domácnosti. První moskevský veletrh domácích služeb zkrachoval, protože se dvacítka agentur prostě nedočkala očekávaného přílivu zájemkyň o posluhování. Z těch, co přišly, polovička vypadla hned po vyplnění dotazníku. Ochotny byly děcko zaměstnavatele leda tak vyzvednout ze školy, ale hlídat ho celý den - ne, děkuji pěkně.
Ani ty, co prošly prvním sítem, nebyly žádný zázrak. "Chůva vypadala jako docela příjemná a vzdělaná ženská, ale ani po týdnu si nedokázala zapamatovat jméno mé holčičky," postěžovala si jedna z domácích paniček. "Když jsem popáté uslyšela, že na Danielu zase volá Dinara, tak jsem se s ní rozloučila."
Sazba za hlídání vychází na 120 až 350 rublů (přibližně 70 až 200 Kč) za hodinu, podle rozsahu poskytovaných služeb. Třeba zda chůva může potomka současně učit i cizí jazyk nebo zda dokáže vykoupat mimino. Některé z agentur si stanovovaly i laťku na to, jak má správná chůva vypadat: vzrůst alespoň 170 centimetrů, blondýnka a žádné kilogramy navíc.
Brunetky s tmavou pletí neberu," požadoval jeden z perspektivních zaměstnavatelů, vždyť potomek má vyrůstat obklopen krásou a chůva má být "jako sluníčko".
Jiné agentury se zapřísahaly, že prověřují nejen trestní rejstřík pomocnice v domácnosti, ale taky je rovnou zkoušejí na detektoru lži. Jako guvernantky se nabízely i "opravdové Angličanky".
To jsou však loňské sněhy. Agentury specializované na výpomoc v domácnosti si stěžují, že se objednávky smrskly na polovičku až třetinu. Místo pronájmu drahých kanceláří se firmy stěhují do bytu majitelky, personálu se snižují platy.
Výmluvné může být i to, že v moskevském metru denně ubylo 200 tisíc pasažérů: nejenže Moskvané méně cestují za zábavou, ale ubylo i nájemných pracovníků, spěchajících do práce.
Ceny služeb sice neklesly, ale přestaly růst. Chůvy, služky a řidiči přestali v těžkých dobách žádat vyšší plat. "Z padesátky řidičů máme práci nejvýš pro desítku," konstatuje ředitel jedné personální agentury.
Většina zaměstnavatelů se přitom nechce rozloučit s dosavadním životním stylem. Nejde jen o pohodlí. Mít služebnictvo se stalo jednou z hlavních známek životního úspěchu, podobně jako skvělý dům či drahý automobil. A tak na dlažbu letí nejprve řidiči, zatímco služebným se nabízí částečný úvazek, než se zase vrátí dobré časy.
Podnikatelé, kteří přesedlali od četby novin na zadním sedadle limuzíny za volant, najednou zjišťují, jak husté a otravné jsou moskevské dopravní zácpy.
I boháči z Rubljovky, "rezervace" miliardářů na okraji Moskvy, začali počítat a zjistili, že kilo brambor za 720 rublů (430 Kč) či láhev vína za 18 tisíc (10 tisíc Kč) je prostě moc. "Do nákupního košíku jsem jako vždy naházela vše, co jsem popadla. Až doma mi došlo, že jsem utratila za oběd 28 tisíc rublů (skoro 17 tisíc Kč)," vylíčila ve svém blogu jedna z místních obyvatelek. "Koupila jsem dvě francouzské kačeny. Byly po 400 rublech. Ale za 100 gramů. To letěly první třídou a cestou chlastaly nejdražší koňak?"
Obyčejní Rusové jsou na tom hůř. Ministerstvo hospodářství spočítalo, že poprvé po letech prakticky přestal klesat počet lidí žijících pod oficiální hranicí bídy. Za necelých 4593 rublů (2755 Kč) měsíčně muselo loni přežít 18,6 milionu Rusů, více než 13 procent populace. Za loňský rok jich ubylo 100 tisíc, desetina procenta. A to experti podotýkají, že za hranici chudoby by se jako v Evropě mělo brát 60 procent průměrného příjmu. Ale pak by se oficiální údaje o chudobě vrátily jako v roce 2002 k čtvrtině populace.
Foto: AP, Reuters, Profimedia
