Pohled analytika
Krym bude součástí Ukrajiny, věří údajně většina Ukrajinců

Většina Ukrajinců nadále věří, že Krym, který anektovalo Rusko, bude opět součástí Ukrajiny. Může to trvat dlouho, ale není to ztracený případ. Řekl to přední ukrajinský analytik Jevhen Hlibovyckyj, který se v Praze účastní konference Forum 2000.

Rusko je podle něj i nadále pro Ukrajinu obrovskou hrozbou: "Musíme být ve střehu a schopni bránit sebe i sousedy západně od nás, jako je Česká republika."

Od takzvaného Majdanu, tedy revolučních událostí v Kyjevě, které skončily pádem prezidenta Viktora Janukovyče na začátku roku 2014, se Ukrajina podle Hlibovyckého výrazně mění. "Myslím, že je to začátek nového společenského pořádku. Někteří lidé to přijímají bolestně, jiní to berou nadšeně. Ti, kteří jsou aktivní a dávají najevo svou iniciativu, mají více příležitostí. Těm, kteří bývali a jsou pasivní, se tak dobře nedaří," uvedl.

Za Sovětského svazu podle něj fungoval model loajality - když byl dotyčný loajální, měl přístup k určitým "zdrojům", například platbám od oligarchů. "To je něco, co velmi rychle mizí. Pro někoho mohou být ty změny bolestné a obtížné," dodává Hlibovyckyj. Ukrajina ale podle něj udělala krok kupředu a už není cesty zpět. Existuje sice množství katastrofických scénářů, jaký by mohl být další vývoj v zemi, žádný ale nepředpovídá, že by se Ukrajina mohla vrátit ke stavu, v jakém byla v minulosti.

Země není homogenní

"Řekl bych, že na Ukrajině byla v roce 2013 malá menšina lidí, kteří byli velmi nadšení z evropského směřování země. Většina lidí neměla s touto evropskou volbou problém, pak tam byla pasivní menšina, která tomu aktivně nijak neodporovala," popisuje předrevoluční situaci. Dodal, že jeho země není homogenní, takže názory na současný vývoj se mezi obyvateli liší, dění posledních měsíců ale podle něj národ stmelilo.

"Jsem si jistý že Ukrajina upevnila svoji nezávislost. Že jedinou volbou, kterou Ukrajinci jasně vidí, je evropská volba, tedy žít jako evropské země. A další věcí je, že se Ukrajinci stali mnohem nezlomnějšími. Ukázalo se, že jsou schopni ustát tlak a chránit sami sebe před agresí," řekl.

Každá ukrajinská generace podle něj prožívala svou vlastní katastrofu. "Někdy absolutně zničující, jako byl hladomor či druhá světová válka, někdy méně viditelnou. Byl tu ale i Černobyl, pak šok z počátku 90. let, kdy tehdejší generace netušila, jak žít v tržním hospodářství," řekl a dodal, že ukrajinská společnost zůstala po těchto událostech traumatizovaná.

"Jinou otázkou je kvalita institucí, které na Ukrajině máme. Naše instituce fungují tradičně, jako za sovětské éry, která už na Ukrajině nevládne. Musíme je proto nahradit novými. Mnoho lidí v této souvislosti pociťuje určitou dezorientaci a cítí se ztraceni v tom, kam jdeme. Je tu obrovský strach o bezpečnost, na druhou stranu i neuvěřitelná naděje, pokud jde o budoucí příležitosti, zejména u mladých lidí."

Napadne Ukrajinu Rusko?

Ukrajina podle něj může být kdykoli napadena Ruskem. "Jsme svědky toho, že dohody podepsané s Ruskem nejsou dodržovány, takže nemůžeme vyloučit žádné scénáře včetně těch hrůzných," říká.

Kyjev obviňuje Rusko, že navzdory dohodám vojensky podporuje povstalce na Donbasu. Moskva to popírá. "Tento konflikt bude trvat tak dlouho, dokud bude pokračovat politika Vladimira Putina a jeho věrných. A nemusí to nutně znamenat, že se tato politika změní, až Putin odejde z funkce. Jeho nástupce v ní může pokračovat," uvedl.

Pokud jde o situaci na okupovaném Krymu, podle sociologů většina Ukrajinců věří, že poloostrov bude opět součástí Ukrajiny. "Může to ale trvat dlouho, mnoho expertů a politiků srovnává tu situaci s okupací baltských zemí Sovětským svazem, což trvalo pět desetiletí," upozornil. Pozitivní podle něj je, že se o situaci v oblasti stále hovoří, i na evropské úrovni se řeší problémy tamních krymských Tatarů i Ukrajinců. "Krymští Tataři se stávají v určitém smyslu novými Tibeťany. Tento případ určitě není ztracený," uzavírá.