Dočkáme se v nejbližších dnech explicitního návratu tradičního ruského imperialismu? Ruský prezident Vladimir Putin nařídil provést náhlou komplexní prověrku bojové pohotovosti vojsk v západním a centrálním Rusku. Ukázka ruské bojeschopnosti následovala poté, co Moskva opakovaně vyjádřila nelibost nad pádem režimu v Kyjevě, kde se k moci dostali stoupenci sblížení země s Evropskou unií.
"V souladu s prezidentovým rozkazem dnes ve 14 hodin (11 hodin SEČ) byl nečekaně vyhlášen poplach u vojsk Západního vojenského okruhu, jakož i u 2. armády Centrálního vojenského okruhu, velení protivzdušné a kosmické obrany, výsadkových vojsk, bombardovacího a dopravního letectva," uvedl ministr obrany Sergej Šojgu. Cvičení podle něj potrvá do 3. března.
Putin se veřejně k situaci v "bratrské republice", jak o Ukrajině hovoří, nevyjádřil od pádu režimu Viktora Janukovyče. Ruský premiér Dmitrij Medveděv zase vyjadřoval obavy o osud Rusů na Ukrajině jazykem podobným rétorice během rusko-gruzínské války v srpnu 2008.
Ve světě se tak opět objevily obavy z případného ruského vojenského zásahu na Krymu, kde se tamní Rusové bouří proti novému ukrajinskému vedení v Kyjevě, jakkoli šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková takový scénář označila za nemožný.
V Simferopolu, správním středisku Krymu musela zasahovat policie. Přinutila ji k tomu potřeba udržet od sebe dva znesvářené tábory demonstrantů před sídlem regionálního parlamentu. Jeho předseda Vladimir Konstantinov rozhodně popřel, že by se sněm chystal vyhlásit odtržení Krymu od Ukrajiny.
Před parlament přišlo zhruba 10 tisíc krymských Tatarů, aby podpořili nové ukrajinské vedení. "Krym není Rusko!" a "Ukrajina, Ukrajina!" skandoval dav a mával ukrajinskými vlajkami, zatímco v sousedství se odehrávala menší proruská demonstrace. Ta se později rozrostla z několika stovek osob na několik tisíc lidí provolávajících "Rusko, Rusko!".
"Lidé se zde sešli, aby bránili své dějiny, svůj jazyk a svou kulturu," prohlásil Sergej Aksjonov ze sdružení Ruská jednota.
Tvrdá konfrontace mezi oběma tábory trvala několik hodin. Odpoledne se situace uklidnila, a to nejen díky nasazení policie, ale i snaze vůdců obou táborů rozbouřené vášně utišit.
Kvůli vřavě před budovou bylo zasedání regionálního zákonodárného sboru zrušeno. Do sálu se totiž nedostavil potřebný počet poslanců. Nicméně předseda Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky Konstantinov rozhodně popřel informace některých médií, že se parlament chystá vyhlásit odtržení Krymu od Ukrajiny. Zároveň vyzval obyvatelstvo ke klidu a uvážlivosti.
"V krymském parlamentu nebyla otázka odtržení Krymu od Ukrajiny nadnesena," zdůraznil Konstantinov. Taková tvrzení jsou podle něj provokace s cílem krymský zákonodárný zdiskreditovat a zbavit ho legitimity.
Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo proruského prezidenta Viktora Janukovyče k úprku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.
Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti Janukovyčově režimu, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat.
