Kyjev nadále počítá s tím, že Ukrajina získá zpět území na východě země ovládaná nyní proruskými separatisty, kteří zde v neděli uspořádali vlastní volby. Ukrajinští experti nicméně soudí, že Kyjev nemá vojenské prostředky na dobytí povstaleckého Donbasu. Pokusy o politické řešení také ztroskotaly, nikdo si však netroufne se této oblasti vzdát.
"Několik oblastí na východě Ukrajiny se skutečně ocitlo pod kontrolou proruských teroristů a ruských jednotek. Ale jsou to ukrajinská území a my je zase získáme zpět," prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin v rozhovoru pro německý bulvární list Bild.
Ukrajinský ministr "přitvrdil tón" vůči separatistům, podobně jako v pondělí prezident Petro Porošenko, nicméně nijak neupřesnil případnou vojenskou ofenzivu.
Předchozí územní zisky ukrajinských vládních oddílů koncem srpna zmařila porážka, kterou Kyjev přičítá tomu, že separatisty podpořily i pravidelné jednotky ruské armády. Moskva tato obvinění popírá.
Stejně jako Porošenko i Klimkin označil volby u separatistů za "vážné porušení" minských dohod, které 5. září nastolily příměří mezi oběma stranami; zatímco Západ hlasování v povstaleckých republikách odmítá, Rusko jeho výsledky uznává.
"Nevím, zda lze mluvit o úplné prohře (mírového procesu), ale ruské uznání těchto 'voleb' vážně ohrožuje uskutečnění minských dohod," řekl Klimkin a vybídl Západ k vyvinutí ještě většího tlaku na Kreml a k dalšímu přitvrzením protiruských sankcí. Ministr také kritizoval "opakující se vpády mnoha ruských vojáků" do povstaleckého Donbasu a varoval, že "ukrajinské síly jsou připraveny bránit vlast jako nikdy dříve".
Ukrajinští experti nicméně připouštějí, že ukrajinská vláda nemá vojenské prostředky umožňující znovu ovládnout území na východě země, zároveň si ale politicky nemůže dovolit vzdát se těchto oblastí po šesti měsících krvavých bojů.
Ruský beton
"To, že Moskva ignorovala výstrahy Západu a uznala povstalecké volby v Doněcku a Luhansku, zcela jistě na roky zabetonuje ztrátu těchto oblastí pro Kyjev, podobně jako Krym, který v březnu Rusko zabralo," poznamenala agentura.
"Jestli Kyjev zase spustí vojenskou operaci, Moskva odpoví vysláním posil, aby Ukrajince zastavily," odhadl analytik Oleksander Suško. Kyjev od neděle hlásí "intenzivní přemisťování" ruských jednotek do Donbasu.
Hledání politického východiska ztroskotalo, když povstalci odmítli nabídku Kyjeva na tříleté "zvláštní postavení" povstaleckých oblastí s rozsáhlou autonomií. Prezident Porošenko kvůli tomu v pondělí ohlásil, že nechá zákon o zvláštním postavení Donbasu zrušit.
"Kyjev ztratil kontrolu nad Donbasem přinejmenším na pět let. Režim to dávno pochopil a nedělá si iluze. Ale veřejně to přiznat by znamenalo spáchat politickou sebevraždu," konstatoval politolog Taras Berezovec. "Nemůžeme se vzdát Donbasu," přiznal anonymně vysoký ukrajinský činitel.
Podle říjnového průzkumu si 54 procent Ukrajinců přeje pokračovat v boji o povstalecká území. Jen čtvrtina by se zřekla této oblasti ve prospěch Ruska výměnou za mír.
Kyjev se snaží izolovat oblast konfliktu, aby předešel jejímu rozšíření a omezil škody. Úřady začaly rozmisťovat stranoviště pohraničníků podél frontové linie a pohrozily povstalcům odpojením plynu, i když v zimě jsou tu časté i dvacetistupňové mrazy.
"Dost s živením Donbasu!" napsal kyjevský analytik Jurij Romaněnko, požadující "rozvod" s povstaleckým regionem. "Je třeba ukončit pokusy dobýt Donbas a soustředit se na ochranu proukrajinských obyvatel", které by bylo záhodno přestěhovat do jiných regionů, domnívá se umírněnější Suško.
