Příměří na východě Ukrajiny sice formálně trvá, ale zprávy o jeho porušování jsou stále častější. Podle ukrajinských novinářů za posledních 24 hodin explodovalo sedm náloží na železničních tratích v Doněcké oblasti. Povstalci zaútočili na mezinárodní letiště v Doněcku a ostřelují pozice armády u Slavjanska a města Krasnyj Lyman. Armáda údajně na provokace neodpovídá.
Útoky na železniční tratě si podle kyjevského rozhlasu nevyžádaly žádné oběti, ale doprava je vážně narušena. Pumové atentáty se zaměřily hlavně na železniční tratě u města Horlivky v Doněcké oblasti. Ve Slavjansku podnikli separatisté několik útoků proti postům ukrajinské armády, další incidenty jsou hlášeny z města Krasnyj Lyman.
Střelba se podle zpravodajského serveru Cenzor ozývala i přímo v Doněcku, zejména v okolí místního letiště. Přestřelka mezi povstalci a příslušníky Národní gardy se strhla v centru města Novohrodivka severozápadně od Doněcka a v obcích Dmytrivka a Dibrivka.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin útoky separatistů důrazně kritizoval na tiskové konferenci v Bruselu, kde se účastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO. Řekl přitom, že ukrajinská armáda příměří neporušuje a na útoky povstalců nereaguje. "Dodržujeme naše sliby," řekl Klimkin.
"Provokace separatistů jsou krajně nebezpečné a ohrožují realizaci mírového plánu. Pro uvolnění napětí kolem Doněcka a Luhanska ale uděláme maximum, je to mimořádně důležité," prohlásil ukrajinský ministr.
Posílení ochrany hranic
Ukrajinská vláda schválila návrh na posílení hranic s Ruskem, jejichž ostraha se má přiblížit standardům obvyklým na vnějších hranicích Evropské unie. Ukrajinská hranice s Ruskem je dlouhá téměř 2000 kilometrů a nutnost posílení její ostrahy vyvolalo napětí v Luhanské a Doněcké oblasti. Podle Kyjeva z Ruska přes hranice na Ukrajinu pronikají posily pro východoukrajinské separatisty a zásilky zbraní a munice.
Usnesení o zpevnění ochrany hranic přijal počátkem minulého týdne ukrajinský parlament.
Zajištění kontroly hranic prezident Petro Porošenko označuje za jeden z hlavních předpokladů pro realizaci svého mírového plánu. Jeho součástí je i vytvoření desetikilometrové "nárazníkové" zóny na hranicích. Konkrétní technická opatření, jimiž chce Kyjev rusko-ukrajinskou hranici posílit, jsou už několik týdnů předmětem úvah a často divokých spekulací.
Do médií pronikly informace, že pohraniční služba zřídí na hranicích vyspělý a nákladný systém technické ochrany. Počet přechodů na hranici s Ruskem se má snížit, ze státního rozpočtu mají být uvolněny prostředky na zvýšení počtu příslušníků pohraniční stráže.
Radikální řešení navrhuje gubernátor Dněpropetrovské oblasti, ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj. Doporučil, aby Ukrajina na hranicích s Ruskem vybudovala prakticky nepropustnou bariéru. Její součástí by kromě monitorovacích systémů byl obří ocelový plot nabitý proudem, ostnatý drát a široké příkopy kombinované se zátarasy. Ochranný val by byl po celé délce zaminován.
Kolomojskyj je dokonce ochoten projekt financovat. Přišlo by to prý všechno na sto milionů eur (2,7 miliardy korun). Kyjev jeho návrh oficiálně nekomentoval.
Putin o pomoci uprchlíkům
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládním úřadům věnovat maximální pozornost uprchlíkům z neklidných východoukrajinských regionů, kteří hledají útočiště v Rusku. Podle vicepremiéra Dmitrije Kozaka se vláda rozhodla poskytnout uprchlíkům jednorázovou finanční pomoc a nabídne jim i lékařskou péči.
Podle Putina je už množství uprchlíků z Ukrajiny takové, že ruské příhraniční oblasti nápor nezvládají. Mnoha prchajících žen a dětí se ujaly ruské rodiny, další tisíce lidí údajně ruské úřady posílají do vnitrozemí. Centrální orgány by podle Putina měly pohraničním oblastem více pomáhat, příslušné pokyny už obdržel předseda vlády Dmitrij Medveděv.
Údaje o počtu lidí, kteří hledají v Rusku ochranu před násilnostmi na východě Ukrajiny, se různí. Vicepremiér Kozak Putinovi řekl, že s žádostí o přidělení statusu uprchlíka se na ruské úřady obrátilo od začátku nepokojů 95 tisíc ukrajinských občanů. Někteří z nich prý žádají přímo ruské občanství či právo trvalého pobytu.
Na hranicích s Ukrajinou podle Kozaka funguje přes 270 provizorních ruských táborů, které se pro ukrajinské uprchlíky stávají prvním záchytným bodem. V současné době tam údajně pobývá přes 27 tisíc lidí. Největšímu náporu uprchlíků podle Kozaka čelí ruská Rostovská oblast, která přímo sousedí s ukrajinskou Doněckou a Luhanskou oblastí.
Ukrajinské úřady ruské údaje o počtech uprchlíků zpochybňují a označují za přehnané. Živý provoz na hraničních přechodech je podle Kyjeva obvyklý a v letním období se každoročně výrazně zvyšuje.
